Článek
Tuzemští odborníci vyvracejí například tvrzení indexu, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 o sedmdesát procent. Informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) Michal Andrle.
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací.
- Zmíněný index je dvakrát ročně publikován Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) ve Zprávě o živé planetě. Má být ukazatelem stavu globální biologické rozmanitosti.
Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Svou studii čeští badatelé zveřejnili minulý týden ve vědeckém časopise Nature Communications.
Šimpanzi se sami léčí s pomocí antibakteriálních rostlin
Problém podle vědců může být v tom, že průzkumy obvykle zahrnovaly pouze některé regiony severní polokoule, zatímco komplexnější globální vzorkování může odhalit jiný obraz.
„V roce 2019 jsme se začali zajímat o výše uvedený nesoulad, takže jsme vzali data z databáze Living Planet, základu LPI, abychom zjistili, zda populace obratlovců z různých částí světa vykazují různé proporce klesajících a rostoucích trendů. K našemu překvapení tomu tak nebylo,“ řekl jeden ze spoluautorů studie David Storch z katedry ekologie PřF UK a Centra pro teoretická studia UK (CTS).
Neznamená to, že celkové počty obratlovců nepoklesly
Z analyzovaných dat dospěli k závěru, že počty rostoucích a klesajících populací byly víceméně vyvážené, bez ohledu na studovaný region. Ke stejnému závěru dospělo několik studií publikovaných přibližně ve stejnou dobu.
Vrkoči – minišnečci, kteří během milionů let osídlili celý svět
„Místo dalšího dokumentování rovnováhy mezi klesajícími a rostoucími populacemi v databázi Living Planet jsme se rozhodli důkladně prozkoumat samotný index a metodu jeho výpočtu. Po dvou letech podrobného zkoumání metodiky LPI jsme našli několik problémů, které zkreslují index směrem k vykazování průměrného poklesu populací i v případě, že klesající a rostoucí populace jsou vyvážené,“ popsala spoluautorka studie Anna Tószögyová z CTS UK.
Výpočty LPI vedou k systematické odchylce, po opravě problému ve výpočtech je výsledný průměrný pokles populací obratlovců výrazně méně závažný. Příkladem může být situace u zmije obecné (Vipera berus), popsaná na obrázku níže.
Zmije obecná je jediným reprezentantem obojživelníků a plazů v palearktické oblasti pro roky 1974–1977, a protože jediná její sledovaná populace v daném období klesala, klesá kvůli složitému výpočtu i výsledný LPI pro celou palearktickou oblast. Když jej spočítáme bez této jediné populace, LPI pro palearktickou oblast vyjde jako mírně rostoucí.
Nelze však tvrdit, že počet obratlovců ve skutečnosti celkově nepoklesl, upozorňují vědci.
Může uvnitř Sahary vzniknout nové moře?
Je pravděpodobné, že mnoho regionů, které prošly významnou ekologickou transformací, není zahrnuto v databázi Living Planet. Proto nejdramatičtější poklesy populací v ní zcela chybí. Na druhou stranu, mnoho populací obratlovců roste proto, že se teprve teď začaly zotavovat z poklesů, které nastaly dávno před rokem 1970.
Příkladem zde mohou být populace slona afrického (Loxodonta africana), které rostou v mnoha oblastech jižní části Afriky, přestože jinde jsou ohrožené pytlačením a ztrátou původního prostředí.
Tento nárůst může souviset s tím, že se sloni teprve nyní postupně vzpamatovávají z rapidního poklesu způsobeného honem za slonovinou v předchozích staletích.
Sloni na sebe volají konkrétními jmény, vypozorovali vědci
