Článek
„Tento případ opět ukazuje, jak je důležité, aby maturitní data byla veřejně dostupná. Pak by nebylo možné, aby ministerstvo při informování o výsledcích maturity některá čísla prostě neposkytlo, případně některé údaje dezinterpretovalo,“ říká Oldřich Botlík.
Veřejně dostupná, podrobná a spolehlivá data o výsledcích vzdělávání mají a musejí být podle něj nástrojem veřejné kontroly vzdělávací politiky. „O maturitě to platí zvlášť, protože ta ovlivňuje životy konkrétních lidí,“ doplnil.
Ministryně Valachová na tiskové konferenci konstatovala: „Došlo k mírnému zhoršení v českém jazyce a literatuře, ale toto zhoršení je skutečně tak mírné, že mu nepřikládáme zásadnější význam.“
Češtinu nezvládlo o 900 žáků SOŠ více než loni
Jak uvádí tisková zpráva vzdělávací společnosti EDUin, maturita znevýhodňuje žáky negymnaziálních oborů. Meziroční průměrná změna okolo jednoho či dvou procentních bodů se může zdát nevýznamná u celé skupiny maturujících. U žáků odborných škol je to však jiné.
Významně roste počet propadlých negymnazistů právě v testu z českého jazyka a literatury. Od loňska o zhruba 900 studentů, a to i navzdory tomu, že na těchto školách došlo k poklesu celkového počtu maturujících o necelé tři tisíce žáků.
Zástupci iniciativy i společnost EDUin jsou přesvědčeni, že nemůže jít o pouhé zhoršení znalostí. Pokud by byl test stále stejně náročný, průměrné výsledky za tak velkou skupinu (jde přibližně o dvě třetiny maturující populace) by se takto dle jejich mínění vyvíjet nemohly. Za tři roky totiž u těchto škol došlo ke zhoršení o takřka deset procent.
Vývoj propadovosti žáků SOŠ: |
---|
2,5 % (2013) |
3,9 % (2014) |
9,5 % (2015) |
12,3 % (2016 – zatím nedokončený ročník) |