U Kutné Hory objevili neznámou zemědělskou osadu z mladší doby kamenné

Samotné domy jako takové se sice do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci však odhalili jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat.

Novou osadu z období neolitu, tj. mladší doby kamenné, objevili badatelé z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze, kteří o tom informovali v pondělní tiskové zprávě.

Pravěcí lidé se usídlili v Dobřeni u Kutné Hory na samém okraji oblasti s dostatečně úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pravěké zemědělství.

„Ve vyšších nadmořských výškách, tedy zhruba nad 400 metrů nad mořem, se sídliště tohoto období objevují jen zřídka. Zřejmě i díky tomu se osada zachovala a nebyla převrstvena mladšími stavbami,“ uvedl Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV ČR. Tento archeolog patřil k těm, kteří lokalitu zkoumali.

Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco ty nejmenší měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování či jako centrální místo ke shromažďování.

„Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy – většinou více než metr – takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat,“ popsal Pilař.

V domě mohlo žít až kolem 40 osob, většinou jsou ale odhady podstatně nižší, podle velikosti domu kolem deseti až 20 lidí.

K využívání domů je podle Pilaře nutné poznamenat, že vlastně ještě donedávna se většina denních činností odehrávala mimo dům a dovnitř se lidé přesouvali kvůli zimě anebo dešti.

„V létě se tak většina činností odehrávala venku, od přípravy jídla po řemesla. Rovněž proto, že v domech bylo prostě šero. V zimě naopak domy nabízely dobré útočiště před chladem a deštěm,“ poznamenal.

Odborníci nadále debatují o tom, zda měly neolitické dlouhé domy patro. Některé budovy mají totiž část sloupů zdvojenou, což mohlo podle archeologů sloužit jako jednoduchý způsob k postavení druhého patra.

Kromě domů jsou důležitým nálezem i okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny a následně byly zaplněny odpadem. Archeologové v nich nejčastěji našli keramiku, která se používala k vaření, servírování, ale i skladování.

Občas v jámách končily i používané nástroje: pazourkové čepele, broušené sekery a kamenné mlýnky a předměty ilustrující každodenní život, např. ohořelá hliněná zeď, která byla „uklizena“ do jámy, případně hliněné pece k vaření jídla. Právě odpad tak podle expertů tvoří „okno do každodenního života“ neolitických lidí.

„Pomocí moderních analýz mohou archeologové v současnosti zkoumat, co tehdejší lidé jedli, jak přesně používali své nástroje, a v neposlední řadě, jak před 7000 lety vypadalo životní prostředí,“ podotkl Pilař.

Zpracování nashromážděných dat se v následujících měsících a letech bude věnovat tým vědců z různých oborů.

Prozkoumanou plochu nyní archeologové předají stavbě. Pravěkou osadu překryje kravín a automatická dojička.

„S nadsázkou lze říci, že Dobřeň tak drží zemědělskou kontinuitu už 7000 let,“ konstatovali archeologové.