Článek
Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z aktuálních údajů Cermatu zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým 28. dubna ráno Cermat výsledky zkoušek předal.
Uchazeči o čtyřleté obory měli správně v průměru 55,6 % testu z češtiny a 39,9 % v matematice. Proti loňskému roku je jejich průměr v češtině o 0,1 procentního bodu horší a v matematice o 5,6 procentního bodu horší
Na čtyřleté maturitní obory se zkoušky konaly 13. a 14. dubna a na víceletá gymnázia 17. a 18. dubna. Testová zadání i přehled správných řešení jednotlivých úloh si můžete vyzkoušet i vy.
Na maturitní obory středních škol se letos přihlásil rekordní počet uchazečů. Studovat maturitní obory na středních školách, na víceletých gymnáziích a nástavbách chce podle dat Cermatu letos 116 031 dětí. Je to o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé.
Cermat předal školám výsledky jednotných přijímacích zkoušek
Mnozí odborníci na vzdělávání tak upozorňují na to, že zájemců o studium bude víc než přijatých.
Jednotné přijímací zkoušky se skládají z testu z matematiky a češtiny. Ukrajinští uprchlíci, kterých je ve všech ročnících českých základních škol nyní okolo 40 tisíc, skládali zkoušky v upravené podobě. Pro azylanty nebyl např. povinný test z češtiny.
U češtiny v průměru správně více než polovina testu
K jednotným zkouškám z češtiny na čtyřleté obory se letos přihlásilo 86 488 lidí, z nichž se k testům dostavilo 85 063 zájemců. Na matematický test se přihlásilo 89 563 uchazečů o studium, přičemž asi 1500 jich nakonec nepřišlo.
Tyto uchazeči o čtyřleté obory měli podle Cermatu správně v průměru 55,6 procenta testu z českého jazyka a 39,9 procenta v matematice. Proti loňskému roku je letos průměr v češtině o 0,1 procentního bodu horší a v matematice o 5,6 procentního bodu horší.
Rodiče spádových dětí v Karlíně protestovali proti losování při zápisu do prvních tříd
Zájemci o studium na šestiletých gymnáziích, kterých bylo přihlášených 7285, dosáhli v češtině průměrného výsledku 60,3 procenta a v matematice 44,4 procenta. U osmiletých gymnázií, kam by se chtělo dostat 18 778 adeptů, byla úspěšnost v češtině 53 procent a v matematice 38,4 procenta.
Dětem se v porovnání s jejich vrstevníky v předcházejícím roce dařilo méně zvláště v matematice, kde byla úspěšnost nižší o 9,1 procenta u šestiletých a o 6,4 procenta u osmiletých gymnázií.
Hodnocení od umělé inteligence
Některé úlohy testů hodnotila podle Patákové umělá inteligence. Mluvčí dříve sdělila, že počítač u některých úkolů, které měly jednoznačné řešení, nahradil jednoho ze dvou hodnotitelů. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí řekl v pátek Českému rozhlasu, že „umělá inteligence nerozhodovala o tom, jestli je úloha dobře, nebo špatně, pouze pomáhala přečíst, co žáci psali“.
Rovněž doplnil, že u jednoduchých úloh měla umělá inteligence menší chybovost než člověk. „Myslím si, že v příštích letech na jednoduchých úlohách přebere většinu lidské práce,“ prohlásil Krejčí.
Odborníci jinak dlouhodobě upozorňují, že se průměrné počty bodů u přijímacích zkoušek meziročně nedají moc porovnávat. Obtížnost těchto zkoušek se může každý rok lišit, protože jejich úkolem není ověření úrovně znalostí, ale roztřídění uchazečů.
Přehnaně těžké přijímačky, stěžují si žáci
