Článek
„Náš archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar. Ta byla vstupní branou do náročného vysokohorského úseku Hedvábné cesty mezi Ferganou v dnešním Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a Tarimskou pánví v současné oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice. Obchodní karavany zde musely překonat horské hřebeny přesahující až tři tisíce metrů nad mořem,“ uvedl Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie na filozofické fakultě plzeňské Západočeské univerzity.
Sedm pahorků
V Ak-Žaru se dochovalo celkem sedm sídlištních pahorků, takzvaných tepe, datovaných do doby mezi druhým stoletím před naším letopočtem a pátým našeho letopočtu. Tamní sídelní areál měl plochu téměř sto hektarů. Sondy mimo jiné odhalily zástavbu jednoho z pahorků, jehož osídlení ukončil katastrofální požár.
V Ak-Žaru se dochovalo celkem sedm sídlištních pahorků, takzvaných tepe.
O poměrně vysokém životním standardu někdejších obyvatel svědčí nalezené artefakty, třeba kuchyňské a stolní keramiky, i pozůstatky potravin.
Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy dávného osídlení na Hedvábné stezce
„Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v tamní ekonomice. Doplňoval jej lov, například kozorožců,“ vysvětlil Vařeka a dodal: „Rostlinná část jídelníčku zahrnovala ječmen, pšenici a proso. Doplňovaly ji luštěniny a velmi bohatý sortiment ovoce – jablka, švestky, broskve, ořechy, vinná réva nebo pistácie.“
Bohatí mrtví
Na úpatí pahorku objevil tým archeologů – se Západočeskou univerzitou spolupracovala místní Ošská státní univerzita – také pohřebiště s bohatou výbavou tvořenou zejména šperky, mincemi a zbraněmi. Sídliště zřejmě zaniklo kvůli klimatické změně na prahu středověku. Místo pak využívaly kočovnické komunity jako zimoviště, a to až do nucené sovětské kolektivizace.
Česko-kyrgyzský tým archeologů objevil také pohřebiště s bohatou výbavou.
Archeologické nálezy zpracovávají studenti a pracovníci obou univerzit přímo v tamní polní laboratoři. „Následně budou uloženy v muzeu ve městě Oš,“ uvedla Andrea Čandová, mluvčí Západočeské univerzity. „Náročné konzervace vzácných artefaktů se provádějí v Plzni, a to ve spolupráci se Západočeským muzeem,“ upřesnila.
Plzeňský tým strávil v Kyrgyzstánu v průběhu letošního roku několik týdnů, zpět se vrátil počátkem listopadu. Příští rok má výzkum pokračovat.
Nové poznatky o šíření myší prozrazují hodně také o migraci lidí
