Článek
Loď se k dokovacímu uzlu připojila v 11:00 pekingského času (4:00 SEČ). Šen-čou 19 odstartovala ve středu ve 4:27 pekingského času (v úterý ve 21:27 SEČ).
Posádku vede Cchaj Sü-če, který se účastnil i mise Šen-čou 14. Doprovází ho Wang Chao-ce, která je třetí Číňankou vyslanou do kosmu, a pilot armádního letectva Sung Ling-tung.
Společně budou pracovat s trojicí Jie Kuang-fu, Li Cchung a Li Kuang-su, která se v lodi Šen-čou 18 vrátí 4. listopadu zpět na Zemi. V polovině listopadu ke stanici přiletí zásobovací loď Tianzhou (Tchien-čou). Posádka Šen-čou 19 se vrátí na Zemi na přelomu dubna a května 2025. pic.twitter.com/G0yOZXgz5q
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) October 30, 2024
Nová posádka Šen-čou 19 by měla na vesmírné stanici zůstat do konce dubna, případně do začátku května, informoval úřad CMSA.
Po půlroce v Nebeském paláci se tři čínští kosmonauti vrátili na Zemi
Naopak personál lodi Šen-čou 18 se po šesti měsících v kosmu připravuje na návrat na Zemi, stát by se tak mělo 4. listopadu pekingského času (3. listopadu SEČ).
Stanice Tchien-kung je podobně velká jako bývalá sovětská a později ruská stanice Mir. Nedosahuje však velikosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Rozmach čínského kosmického programu
Čína v posledních třiceti letech značně rozvinula své vesmírné programy a investovala do nich v přepočtu miliardy eur, aby dosáhla stejné úrovně jako Spojené státy, Rusko a Evropa.
Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch Marsu.