Turečtí archeologové objevili 2175 let starou sochu Múzy. Má jít o originál

Podle tureckého ministerstva kultury a cestovního ruchu je socha nalezená ve vykopávkách starověkého města v dnešní Muğlanské provincii originálním dílem z helénistického období, které bylo posléze za římské éry hojně napodobováno, informovala minulý týden agentura Anadolu.

O tomto příslušném sochařském zpodobnění Múzy je podle tureckých odborníků známo, že jej vytvořil řecký sochař Filiskos z Rhodu.

Múzy jsou dcery nejvyššího řeckého boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Jako ikonické postavy antické mytologie bývaly častým námětem různých uměleckých děl. Filiskos ve 2. století př. n. l. údajně vytvořil sochy všech devíti Múz, připomněl server Arkeonews.

Filiskos byl v helénském období proslulým sochařem, ale informací o něm nemáme mnoho. Víme, že byl známý svou tvorbou soch a plastik atletů. V historických pramenech sice existují zmínky o jeho sochařských dovednostech, dosud však nebylo objeveno žádné z jeho originálních děl.

Rhodos, ze kterého pocházel, byl v této době také významným uměleckým centrem. Zde a v římských lázních starověkého města Perge byla dříve nalezena kopie této sochy, což je další z důkazů, že ve své době byla socha velmi váženou a její replikování bylo značně rozšířeno.

Nově objevená tančící Múza může být jediným dochovaným autentickým dílem řeckého sochaře. Pro archeology je její objev významným nálezem, protože dokazuje Filiskovu přítomnost ve městě Stratonikeia.

Socha s podstavcem bez hlavy a rukou byla nalezena ve frigidariu, což je jedna z částí římských lázní. Po dokončení archeologických prací bude vystavena v muzeu ve městě Muğla.

Starověké město Stratonikeia, také známé jako město gladiátorů nebo věčné lásky, bylo založeno ve 3. století před naším letopočtem. V roce 130 př. n. l. se oblast stala součástí Římské republiky a později i jejím regionálním centrem. Infrastruktura města byla velmi propracovaná a doplňovaly ji architektonické památky z bílého mramoru.

Stratonikeia byla sídlem mnoha civilizací včetně Ptolemaiovců a Makedonců. Je to významná archeologická oblast v Malé Asii především proto, že město se nepřetržitě rozvíjelo a bylo centrem obchodu, umění a kultury.

Jsou zde navíc zachovány původní architektonické charakteristiky. Většina archeologických pozůstatků pochází z období helénismu a Římské říše, přičemž první vykopávky začaly v roce 1977.

Od roku 2015 je starověké město zapsáno na tzv. indikativním seznamu UNESCO. Zde jsou zapsány památky, které jsou navrženy k zápisu na seznam světového dědictví.