Článek
Šestadvacetistránková starověká verze bible napsaná v aramejštině mimo jiné zobrazuje ikonografické ilustrace ukřižování Ježíše Krista.
| Aramejština je jeden ze semitských jazyků. Ve staré formě byla asi ve 12. století př. n. l. používána kočovnými Aramejci. V 6.–5. století př. n. l. se stala úředním jazykem Perské říše. Býval to významný jazyk nejen na Blízkém východě. V aramejštině jsou psány některé části bible, aramejsky zřejmě hovořil i Ježíš Kristus. Aramejština přispěla k zániku staré hebrejštiny, kterou zcela nahradila, později ale začala upadat a byla stále více nahrazována okolními jazyky (arabštinou a perštinou), až v období středověku téměř vymizela. |
Jak se o dané bibli ale turecké týmy pro boj proti pašování a organizovanému zločinu dozvěděly? Podle agentury Anadolu se k nim dostala informace, že tři podezřelí hledají kupce prastarého rukopisu bible. Údajně za to požadovali 13 milionů dolarů (přes 270 milionů Kč).
Četnictvo následně dané osoby kontaktovalo, načež podezřelí byli chyceni, hned jak dorazili na místo setkání.
Izraelci našli další svitky od Mrtvého moře
Již standardním archeologickým způsobem došlo k podobnému pozoruhodnému nálezu nedávno i v Izraeli.
Izraelci po 60 letech odhalili další svitky od Mrtvého moře
V jeskyni v tamní Judské poušti bylo objeveno zhruba 20 fragmentů svitků od Mrtvého moře. Šlo o první nový objev těchto svitků za 60 let. Konkrétně vědci odkryli fragmenty obsahující řecký překlad knih starozákonních proroků, stejně tak mince z doby židovského protiřímského povstání vedeného Šim’onem bar Kochbou v letech 132–136 za panování císaře Hadriána.
Samotné fragmenty pergamenu nesou řádky řeckého textu z biblických knih Zachariáše a Nahuma, přičemž zajímavé je, že pouze slovo „Bůh“ bylo ponecháno ve starověké hebrejštině.
