Článek
Tučňáci, kteří jsou endemickým druhem v Antarktidě (tj. žijí jen tam), čelí téměř úplnému vyhubení v důsledku ztráty mořského ledu v průběhu tohoto století.
Daná situace přiměla Správu Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy (U.S. Fish and Wildlife Service, USFWS) zařadit je na seznam ohrožených druhů.
Čtyřem ženám se splnil sen, budou počítat tučňáky a pracovat na nejodlehlejší poště na světě
„Změna klimatu má značný dopad na druhy po celém světě,“ poznamenala podle listu The Guardian ředitelka USFWS Martha Williamsová.
„Zapsání tučňáka císařského (na seznam ohrožených druhů) slouží jako poplašný zvonek, ale také jako výzva k akci,“ dodala.
Ztráta ledových stanovišť a úbytek potravy
Klimatické změny totiž způsobují masová selhání procesu rozmnožování v koloniích tučňáků, jelikož tito nelétaví ptáci vychovávají svá mláďata na tajícím ledu.
Voda pod mořským ledem a kolem něj je pro tučňáky důležitá jako oblast umožňující krmení - samotný led je navíc nezbytný jako místo pro odpočinek zvířat, úkryt během každoročního línání a únik před predátory.
„Tuhle válku prohráváme“. Planeta za půlstoletí přišla o dvě třetiny volně žijících živočichů
Ztráta mořského ledu v důsledku globálního oteplování tak ohrožuje stanoviště těchto tučňáků, zatímco acidifikace oceánů snižuje nabídku krilu (malí býložraví korýši žijící v mořích a oceánech, hlavně v polárním pásu - pozn. red), klíčového zdroje potravy tučňáků.
- Acidifikace je proces, při kterém dochází k okyselování půdního nebo vodního prostředí, kvůli zvýšení koncentrace vodíkových iontů, které se do prostředí dostaly atmosférickou depozicí především plynných emisí.
Spojené státy tedy zařadily tučňáka císařského na seznam podle amerického zákona o ohrožených druzích. Tento stav zvýší finanční prostředky na programy ochrany přírody a podpoří mezinárodní spolupráci na strategiích ochrany přírody a bude vyžadovat, aby americké federální agentury konaly s cílem snížit hrozbu vyhynutí druhu, popisuje dále Reuters.
Deník The New York Times připomíná, že v divoké přírodě v současnosti zbývá 625-650 tisíc tučňáků císařských. Odborníci se obávají, že do roku 2100 může až 99 procent jejich populace vymizet.
Vědci objevili pod ledem Antarktidy nový mořský svět
| Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) |
|---|
| Je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků - dosahuje výšky až 122 cm a váhy mezi 22 až 45 kg. Tento endemit Antarktidy je jako všichni ostatní tučňáci nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve. |
| Loví většinou ryby, ale i korýše (kril) a hlavonožce (krakatice). Při lovu může pod vodou zůstat déle než 30 minut a ponořit se do hloubky až 565 metrů. |
| Je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Velké skupiny ptáků, ve kterých mohou být až tisíce jedinců, cestují 100 až 160 km. |
| Je to jediný druh tučňáka, který se rozmnožuje během antarktické zimy. Samice snese jediné vejce, které inkubuje samec, přičemž samice mezitím v moři loví potravu. Po vylíhnutí mláděte se o něj rodiče starají v kolonii. |
| V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let, pozorování však naznačují, že někteří jedinci se mohou dožít až 50 let. |