Článek
Chmurné svědectví zveřejnili experti Světové společnosti pro ochranu přírody (WCS) na základě expedice do Andamanského moře na východě Indického oceánu. Podle zprávy týmu, složeného z odborníků newyorské zoo, australské univerzity Jamese Cooka a indonéské univerzity Syan Kuala v Acehu na Sumatře, ale podobná situace je i v dalších korálových oblastech.
„Je to tragédie nejen pro druhově nejrozmanitější korálovou oblast na světě, ale i pro obyvatelstvo oblasti, které patří k sociálně nejslabším vrstvám a je na útesech závislé jako na zdroji potravy i příjmů z turistiky,“ prohlásil Caleb McClennen z WCS.
Paradoxní přitom je skutečnost, že koráli v Andamanském moři se překvapivě dobře zotavili z devastujícího tsunami v roce 2004, po němž jim oceánologové předpovídali záhubu. Koráli však přežili nejen sérii ničivých úderů vodní masy, ale i znečištění zvířeným pískem a splavenou zeminou z pobřeží. Nyní je příčina zkázy mnohem subtilnější – neobvykle zahřátá oceánská voda u hladiny.
Potřebují k životu společníka
Koráli totiž snesou jen úzce vymezený teplotní rozsah. Při nižších i vyšších teplotách hynou „řasy“ třídy Zooxanthellale (organismy na pomezí rostlin a živočichů), které symbioticky žijí ve vápenitých stavbách drobných usedlých korálnatců (třída Anthozoa). Bez nich koráli tzv. blednou a hynou.
Expedice WCS v květnu naměřila v Andamanském moři průměrnou teplotu 34 stupňů Celsia, o čtyři stupně nad dlouhodobým normálem. Také americká agentura NOAA potvrdila trend: globální průměrná teplota vodního povrchu byla v červenci 16,4 stupně, o půl stupně nad hodnotami minulých sta let. Letošních prvních sedm měsíců roku bylo nejteplejších, jaké kdy NOAA zaznamenala, červen patřil k nejteplejším měsícům jak na moři, tak v kombinovaných oceánských a pevninských teplotách. Obavy o osud korálů se týmu WCS potvrdily: na 80 procent rozlohy útesů v Andamanském moři už ztratilo barvy, protože řasy a po nich i koráli v teplé vodě uhynuli.
Zahřátí tamních vod je důsledkem fenoménů El Niňo a tzv. jižní oscilace. Letní monzun se nad indonéskou oblastí neprojevil, přímo dopadající slunce zahřálo vodu a drobná změna oceánského i vzdušného proudění ji vytlačila na západ. Je to opakování situace z roku 1998, tentokrát ale s větší intenzitou.
V Rudém moři přestávají růst
Lepší situace ale není ani v jiných oblastech. „Koráli v Rudém moři přestávají růst,“ napsal v těchto dnech magazín Science. Jeden z dominantních druhů rudomořských korálů, až sedmimetrové balvany vytvářející útesovník obrovský (Diploastrea heliopora), dramaticky zpomalil svůj růst. Podle analýzy Anne Cohenové z oceánografického institutu Woods Hole tento druh za posledních 12 let zpomalil růst o třetinu a produkci uhličitanu vápenatého (materiálu na vlastní „korál“) o pětinu.
Při současné teplotě v Rudém moři, jež dosahuje 30,5 stupně, Cohenová spočítala, že „kalcifikace se zastaví kolem roku 2070“. Jinými slovy se za půl století koráli v Rudém moři přestanou obměňovat a budou už jen ubývat.
„Je to smutná připomínka nevyhnutelnosti mezinárodního zásahu na ochranu těchto citlivých ekosystémů, které poskytují obživu miliónům lidí a stamilióny na pobřeží chrání před oceánem,“ shrnul McClannan.