Článek
Kvůli nečekanému pozastavení financování muselo zastavit část svých aktivit například záchranné centrum Philippine Eagle Foundation, které se ve spolupráci s ornitology ze Zoologické zahrady v Liberci snaží o odchov a návrat zpět do přírody kriticky ohroženého orla opičího.
Liberečtí odborníci učí kolegy z Filipín, jak orla rozmnožovat v zajetí, jak se starat o vejce a jakým způsobem je vracet zpět do přírody. Filipínci také jezdí na zkušenou do Česka a dalších zemí, což většinou organizují právě liberečtí chovatelé.
„Původně měl být jejich let hrazen z americké podpory, což se nestalo. Díky soukromým dárcům se podařilo zařídit letenky dvěma chovatelům z Filipín, aby mohli odletět do Španělska, kde mají již nyní za sebou školení,“ uvedl liberecký zoolog Jan Hanel, který s filipínskými kolegy z Philippine Eagle Foundation úzce spolupracuje dva roky.
Na Filipínách se po deseti letech vylíhlo mládě orla opičího. Pomohli čeští zoologové
„Viděli, jak se líhnou mláďata, co se s nimi dá dělat a podobně. Geopolitický vývoj nám ale do toho začal trochu házet vidle, což není problém pouze Filipín, ale celého světa,“ doplnil.
Záchrana orla opičího
Koncem roku 2024 se v záchranném centru Philippine Eagle Foundation podařil mimořádný úspěch v ochraně největšího a nejohroženějšího dravce světa a zároveň národního ptáka Filipín, orla opičího. Díky metodám umělé inseminace a inkubace se po deseti letech vylíhlo mládě tohoto majestátního dravce. Klíčovou roli v tomto průlomovém úspěchu sehrála právě liberecká zoo, která má s asistovanou reprodukcí mnoha různých druhů dravých ptáků jedinečné zkušenosti a od samého počátku s celým procesem filipínským ochranářům intenzivně pomáhala. Konkrétně filipínské záchranné stanici pomohla získat nejmodernější líhně i další technické vybavení nezbytné k úspěšné inkubaci.
Mládě orla opičího
Právě úspěšné odchovy v lidské péči a následné vypuštění mláďat do volné přírody jsou spolu s dlouhodobou spoluprací s místními komunitami aktuálně jedinou cestou, jak populaci kriticky ohrožených orlů opičích posílit a zachránit je před úplným vyhubením.
S příchodem nového amerického prezidenta se změnily způsoby financování a ušetřena nebyla ani ochrana přírody.
„Byly pozastaveny grantové výzvy USA, které financují nejen zmíněnou filipínskou nadaci, ale i další organizace po celém světě. Zejména spolupráci s místními obyvateli, což je strašně důležitá a nedílná součást další funkčnosti a vůbec toho, aby si místní obyvatelé uvědomili, že tam zvířata patří stejně jako oni,“ vysvětlil Hanel.
Spousta nevládních organizací po celém světě podle něj musí nyní řešit, jak nahradit pozastavené financování jinak nebo z jiných zdrojů.
V ostravské zoo se podařila unikátní adopce u vzácných vodušek
„Na Filipínách kvůli tomu bylo nutné zastavit komunitní projekt zalesňování jednoho ostrova, zbytek zatím běží. Jak to bude dál, nikdo v tuto chvíli ale neví. Dopady pozastavení americké podpory zejména výzkumu po celém světě mohou mít nedozírné následky. Ale doufáme, že se nám to jako v jiných oblastech lidské činnosti podaří nahradit a poradíme si bez nich,“ konstatoval Hanel.
Snaha filipínských ochranářů je financována ze státní podpory Filipín, shánějí si ale i vlastní peníze, například z výběru vstupného. Fungují tam také na systému soukromých dárců a mají spoustu sponzorů včetně třeba americké firmy Boeing.
„Určitě se kvůli tomu nezastaví celý ten proces, ale nepříjemné to je,“ dodal Hanel.
Bude chybět i lékařská péče pro místní
Výpadek pocítili ale také ve vzdáleném Kongu, kde liberečtí odborníci rovněž spolupracují na ochranářských projektech. Například někdejší šéf vědeckého výzkumu liberecké zoo Pavel Zoubek zde vede vědeckou základnu, která zkoumá gorily. Ale zároveň tam liberečtí odborníci spolupracují se skupinou, která z dotací z nadace Neuron provádí dlouhodobý výzkum biodiverzity oblastí mezi rezervacemi. Projekt se snaží snížit konflikty mezi místními obyvateli a migrujícími zvířaty.
„Tato základna je z velké míry financovaná právě z USA, a proto tam nyní řeší poměrně velký výpadek peněz. Jsme ve spojení a oni si s tím poradí, ale budou muset omezit některé složky projektu, protože na ně nebudou mít peníze,“ popsal ředitel liberecké zahrady David Nejedlo.
Podle něj finance z USA především sloužily k udržení center a ochranářů v terénu, ale mířily hodně i na pomoc místním lidem.
„Motivací místních může být, že jim třeba poskytnete lékařskou péči, sociální projekty přizpůsobené místním poměrům a podobně. To jsou věci, které budou po výpadku chybět první,“ uzavřel Nejedlo.
USA ruší 83 procent programů pro mezinárodní rozvoj
