Článek
Vesmírná sonda amerického úřadu NASA jménem Dawn (Úsvit) svou misi kolem trpasličí planety Ceres ukončila před dvěma roky. Američané si nadále „hrají” s údaji, které získala.
Ceres leží v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. NASA ve své zprávě říká, že sonda pořídila ze vzdálenosti 35 kilometrů ostré obrazy podivně jasných oblastí na trpasličí planetě a provedla i gravitační měření.
„Nádrž“ se solným roztokem
Ze získaných dat odborníci zjistili, že pod povrchem kráteru je doslova nádrž solného roztoku hluboká asi 40 km a široká stovky kilometrů.
Roztok uvnitř se skládá z chloridu sodného vázaného vodou a chloridu amonného. Podle agentury Reuters navíc slaná kapalina zřejmě stoupá na povrch. Tyto sloučeniny jsou organické chemikálie a takzvaná solanka (roztok anorganické soli, nejčastěji chloridu sodného ve vodě – pozn. red.) také odráží světlo, což vysvětluje světlé oblasti kráteru.
Obě polokoule trpasličí planety Ceres
Podle astronomů se onen kráter vytvořil před miliony let po zásahu meteoru a vytvořil trhliny vedoucí až do nádrže hluboko ve struktuře tělesa Ceres. To umožňuje, aby se slané tekutiny dostávaly na povrch.
| Ceres je prvním objeveným a současně svým rovníkovým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek. První půlstoletí po objevu v roce 1801 byl považován za planetu, později za planetku. Na základě rezoluce zasedání Mezinárodní astronomické unie v srpnu 2006 v Praze, která definovala pojem planeta, byl zařazen do nové kategorie těles Sluneční soustavy, mezi tzv. trpasličí planety. Daná konference překlasifikovala na trpasličí planetu i Pluto, do té doby „běžnou planetu“. |
