Tropická kapradina se záhadně zabydlela ve znojemském podzemí. A daří se jí tam skvěle

„Dnes už jde o desítky kusů netíků. Kdysi je rády pěstovaly jako domácí kytky babičky. Tyto kapradiny se rozmnožují výtrusy, které jsou mikroskopické. Zřejmě se kdysi jeden z nich zatoulal nebo byl splaven vodou i do podzemí a našel tam ráj, v němž se kapradiny vesele rozrůstají,“ řekl Novinkám botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec.

Vysvětlil, že Netík Venušin vlas je velmi nenáročný. Nepotřebuje mnoho živin, stačí mu jen vlhko a trochu světla. „Tyto kapradiny jsou takové modelky. V temných prostorách se jim daří v záři reflektorů, takže ve znojemském podzemí si vystačí jen se světlem, které jim poskytují tamní lampy nainstalované proto, aby prostor mohli navštěvovat turisté,“ dodal přírodovědec.

První z kapradin se objevila ve znojemském podzemí zhruba před pěti lety a šíří se dál. Výsledkem je až mystický pohled, kdy je v temnotě reflektorem nasvícen průduch i kus skály a přesně v kuželu světla rostou kapradiny.

Podle Němce jde o botanickou raritu. Předpokládá, že kapradin bude v podzemí přibývat; v podstatě jde o to, kde budou nainstalovaná světla.

Netík Venušin vlas je drobná kapradinka, která ze současných domácností spíše mizí. Lépe se jim totiž dařilo ve starých domech z kamene a hliněných cihel s tlustými obvodovými zdmi, v nichž je ve srovnání se současnými moderními byty vlhčí mikroklima.

„Zase až tak rády velké teplo nemají, vyhledávají spíše potemnělá a vlhčí stanoviště,“ vysvětlil Němec.

Znojemské podzemí je jedním z nejrozsáhlejších podzemních labyrintů ve střední Evropě. Tvoří jej až 25 kilometrů chodeb, o jejichž přesném účelu se toho mnoho neví. Přestože do něj turisté míří hlavně kvůli labyrintu, při procházce spletitou podzemní sítí chodeb neschází ani výklad o rozrůstající se kolonii kapradin.