Článek
„V 11:46 SELČ se k přednímu dokovacímu uzlu čínské kosmické stanice připojila kosmická loď Šen-čou 17. Po otevření průlezu se velitel Tchang Chung-po, palubní inženýr Tchang Šeng-ťie a letový specialista Ťiang Sin-lin připojí k trojici z mise Šen-čou 16. V šesti budou na stanici minimálně do konce října,“ konstatoval na sociální síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
V 05:14:02,491 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa CZ-2F/G s pilotovanou kosmickou lodí Šen-čou 17 a trojicí čínských kosmonautů na palubě. K přednímu dokovacímu uzlu základního modulu čínské kosmické stanice se připojí dnes okolo oběda. pic.twitter.com/vLSqDxQVwr
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) October 26, 2023
Podle agentury AP je nová trojice kosmonautů nejmladší, jakou kdy Peking vyslal do vesmíru. Trojici účastníků letu je v průměru 38 let.
V 11:46 SELČ se k přednímu dokovacímu uzlu čínské kosmické stanice připojila kosmická loď Šen-čou 17. Po otevření průlezu se kosmonauti Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie a Ťiang Sin-lin připojí k trojici z mise Šen-čou 16. V šesti budou na stanici minimálně do konce října. pic.twitter.com/YjzIoPtjow
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) October 26, 2023
Nová posádka, jejíž mise potrvá minimálně 160 dní, bude na čínské vesmírné stanici provádět experimenty v oboru vesmírné medicíny, kosmických technologií a v dalších oblastech. Pomůže také instalovat a udržovat zařízení uvnitř i vně vesmírné stanice, uvedla čínská kosmická agentura.
Na Zemi se z čínské vesmírné stanice vrátila trojice kosmonautů
Číňané plánují na stanici dopravit nový teleskop
Ve středu navíc agentura oznámila, že plánuje do kosmu vyslat nový teleskop k hlubšímu průzkumu vesmíru. Teleskop bude umístěn na čínské vesmírné stanici a bude společně s ní obíhat kolem Země.
Čína již také začala vybírat astronauty pro budoucí vesmírné lety. Poprvé se o zařazení do programu budou moci ucházet kandidáti z Hongkongu a Macaa
Čínský „Nebeský palác“, sestávající ze tří modulů, byl dobudován koncem loňského roku. Jeho životnost Peking odhaduje na více než 15 let.
Čína začala stavět vlastní orbitální stanici poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Zabránil v tom především nesouhlas Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.
Čína rozšíří svou vesmírnou stanici, chce přizvat i jiné země
Čína již také začala vybírat astronauty pro budoucí vesmírné lety. Zatímco první čínští astronauti byli bývalí vojenští piloti, nyní má čínská vesmírná agentura zájem o kandidáty s doktorátem z biologie, fyziky, chemie, biomedicínského inženýrství či astronomie. Poprvé se o zařazení do programu budou moci ucházet i kandidáti z Hongkongu a Macaa, píše agentura Reuters.
Na stanici Tchien-kung mluvit jedině čínsky
Čínská akademie vesmírných technologií začátkem tohoto měsíce uvedla, že Peking je připraven otevřít svou vesmírnou stanici i pro zahraniční astronauty. Zatímco na ISS je pracovním jazykem angličtina, na čínské stanici Tchien-kung se používá pouze čínština. Znalosti čínštiny tak bude pro zahraniční uchazeče klíčovým kritériem, podotýká Reuters.
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta. Stala se tak po někdejším Sovětském svazu a USA třetí zemí, které se to podařilo. Kromě budování vlastní vesmírné stanice se Čína soustřeďuje i na průzkum Měsíce a Marsu. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce. Své robotické vozítko dopravila také na povrch rudé planety. Do roku 2030 chce vyslat na Měsíc člověka.