Třídnické příplatky se možná zvýší. Podle novely by směli učit i lidé bez pedagogického vzdělání

„Vyzýváme vládu, aby ministerstva školství a práce a sociálních věcí předložila legislativní změnu umožňující zvýšení třídnického příplatku a specializačních příplatků pedagogických pracovníků formou nařízení vlády, a to tak, aby se třídnický příplatek zvýšil na úroveň 1500 až 2500 Kč,” stojí od zpravodaje Lukáše Bartoně (Piráti) v doprovodném usnesení sněmovního školského výboru po středečním jednání.

Ředitelé škol by měli podle Plagy na příplatky třídním učitelům využít navýšení nadtarifních složek platu, které bylo schváleno spolu s letošním čtyřprocentním nárůstem tarifních mezd.

„Navýšení tarifu je doprovázeno rovněž zvýšeným nápočtem na nadtarifní složky platu na jednotlivé školy, takže to hraje s potřebou navyšovat třídnické příplatky,” řekl novinářům ministr.

Výbor každopádně podle jeho členky a exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) neodsouhlasil uzákonění žádného navýšení třídnického příplatku, k tomu dal podle ní Plaga negativní stanovisko. Poté ale vzniklo ono zmíněné doprovodné usnesení. Vláda tak bude muset nařízení novelizovat, aby třídnické příplatky zvýšila - a není jasné, kdy k tomu dojde.

Třídní učitelé ale jinak budou mít podle Valachové své postavení uzákoněno, stejně jako uvádějící učitelé, kteří se budou věnovat začínajícím pedagogům.

Novela má především umožnit, aby na školách mohli působit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu kritizuje vládní ČSSD, školské odbory a některé instituce a profesní organizace.

Kritikům novely vadí mimo jiné to, že odborníci z řad neučitelů by mohli působit nejen na středních školách, ale i na druhém stupni základních škol. Pokládají to za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů. Valachová argumentovala i stanoviskem Jednoty českých matematiků a fyziků, podle níž novela umožní učit matematiku a přírodní obory také těm, kteří z těchto oborů nematurovali.

Podle předsedkyně zmíněné Jednoty Aleny Šolcové, která působí i na pražském ČVUT, nový paragraf otvírá možnost uznávat ředitelem školy kvalifikaci „absolventům akreditovaného magisterského studijního programu bez pedagogického vzdělání, kteří však nejsou s oborem výuky důkladně seznámeni”.

Plaga s těmito postoji nesouhlasí. Změna podle něj ředitelům škol kromě přijímání nových učitelů otevře „sekundární kanál”, jak pedagogický sbor doplnit o vysokoškoláky s magisterským titulem, případně i další odborníky s nejméně pětiletou praxí v oboru např. jako učitele praktického vyučování či odborného výcviku. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit, pokud by chtěli učit i nadále - do tří let mají podle novely povinnost ono doplnění kvalifikace zahájit.

„Jenže dokonce tito noví učitelé budou muset po rozhodnutí ředitele přijmout výuku předmětu, pro který nejsou aprobováni a který by si sami nikdy nevybrali,” namítá dále Šolcová.

Podle platného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může ředitel i nyní dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá. Podle Valachové ale v současnosti musí upřednostnit kvalifikovaného.