Třiadvaceti raketami odkloníme dráhu planetky Bennu, spočítali Číňané

Podle expertů by se asteroid Bennu mohl někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů, což je v kosmických rozměrech poměrně blízko.

Riziko srážky je podle informací od vesmírné agentury NASA malé, jedna ku 2700, přesto zneklidňuje.

Panetka je podle odborníků velká „přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building” (jeho celková výška je přes 440 metrů) a případná kolize by měla katastrofální důsledky.

Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba 80 000krát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu.

Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, jehož dopad na Zemi zřejmě přispěl k vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně 100 milionů megatun energie.

Výzkumníci z Čínské národní akademie věd vypočítali, že ke změně „fatální” dráhy Bennu o téměř 9000 kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů) by bylo potřeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun.

Tento plán, pokud by se někdy realizoval, by podle nich měl být méně riskantní než metoda s použitím jaderné bomby, popularizovaná např. filmem Armageddon. Exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na menší kusy, které by Zemi stejně zasáhly a měly ničivé důsledky.

Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího plánu NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily z dráhy. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných 10 let před možnou kolizí planetky se Zemí.

Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu nyní vrací k Zemi americká sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.

Podle dřívějších plánů by měli Američané letos vypustit kosmickou sondu DART k binární planetce Didymos na tzv. kolizní kurz s „měsíčkem“ Dimorphos, který kolem hlavního asteroidu Didymos obíhá.

Právě do tohoto menšího tělesa má příští rok půltunová sonda „cvičně” narazit. Střet stroje letícího rychlostí 21 600 km/h má alespoň trochu změnit dráhu tělesa. Evropská kosmická agentura (ESA) poté v roce 2024 vypustí své plavidlo Hera, aby zmapovalo kráter po zásahu sondy DART a změřilo hmotnost asteroidu.