Článek
Vyplývá to ze statistik, které Právu poskytla Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Podle jejích odhadů je téměř v každé škole žák se sociálním či zdravotním znevýhodněním. Největší emoce se dnes točí kolem vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP), u nichž se vyhláškou upravil způsob vzdělávání, protože dřívější postupy pokládá ministerstvo za zastaralé.
Mezi zdravými dětmi se už dnes pohybuje 1428 lehce mentálně postižených
Školy se obávají, že budou muset žáky s LMP hromadně přijímat a že to nezvládnou. Rodiče si zase zoufají, že postižené děti naruší vzdělávání ostatních.
Jenže podle statistik už dnes 809 běžných škol ve svých kolektivech děti s LMP má. Z toho 737 jich nemá víc než tři. Celkem se mezi zdravými dětmi ve třídách pohybuje 1428 dětí s LMP a dalších 1774 jich je v běžných školách, ale ve speciálních třídách.
Ostatní takto postižené děti jsou buď v částečně specializovaných školách (2329), anebo ve školách, kde se žádné zdravé děti ani nevyskytují (8430). Celkově je s touto diagnózou 13 961 dětí.
Jak řekla tento týden v Právu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), většina z dětí s LMP, které dnes navštěvují školy mimo hlavní vzdělávací proud, mají se svým postižením svázánu ještě nějakou další vadu. A u těch budou pedagogicko-psychologické poradny pečlivě zvažovat, jaký typ školy je pro dané dítě nejlepší.
„Některé příčiny LMP vyplývají z dědičnosti, jindy to může být i důsledek poškození mozku. A pak je skupina dětí, kterým jejich životní podmínky neposkytly dostatek podnětů v přípravě na školu. Právě u této poslední jmenované skupiny je to tedy stav, kde je vysoká pravděpodobnost zlepšování v průběhu vzdělávání,“ řekla Právu ministryně. Nová vyhláška má zajistit dostatečnou podporu na pomoc těmto dětem zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a slíben je i dostatek peněz na tyto podpory.
Jde o pomůcky, ale i o pomoc asistenta, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Mění se také metody posuzování zdravotního stavu, díky nimž dostanou děti i nové typy podpory, které dosud k mání nebyly. A na základě posudku a přání rodiče se určí, jaká škola je pro dítě ideální.
V případě lehkého mentálního postižení často docházelo k nesrovnalostem. Výrazně častěji totiž dostávaly tuto diagnózu děti se sociálním znevýhodněním.
Bez školy i bez práce
„Tyto děti mohou v testech inteligence vykazovat podobné výsledky jako děti s LMP, zejména v úlohách, které hodnotí tzv. krystalickou inteligenci, která odráží, co se dítě za život naučilo, tedy je hodnocen vklad rodiny, popřípadě školy,“ popsala Právu předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.
Stávalo se tak, že děti z nepodnětného prostředí končily v praktických školách, kde na ně nebyly kladeny stejné nároky jako v běžné škole, ačkoli jejich vzdělávací schopnosti se časem zlepšily. Konečné vysvědčení pak bylo omezeným vzdělávacím procesem poznamenáno a děti pak nakonec nedosáhly třeba ani na výuční list, což se pak podepsalo na jejich neblahém postavení na pracovním trhu.
Podle Laurenčíkové se ve většině vyspělých zemí diagnostická centra jen s inteligenčními testy nespokojují a měří i další okolnosti intelektových schopností.
