Článek
Akademická prémie neboli Praemium Academiae se udílí již třináctým rokem, jejím smyslem je podle AV ČR finančně i morálně podporovat skutečnou vědeckou excelenci.
„Chceme našim nejlepším vědcům vytvořit takové podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy,“ poznamenala Zažímalová.
Až třicetimilionový grant
Grant až do výše 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v průběhu šesti let a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami nebo pořízením technického vybavení. Obdržet jej mohou jen jednou za život.
O udělení Akademické prémie rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků, a to na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.
Kromě životopisů a rámcové představy o zaměření vlastního výzkumu musejí vybraní kandidáti předložit i rozvrh využití grantu.
| Mgr. Michal Ernée, Ph.D., DSc. (nar. 1963) |
|---|
| Archeolog a prehistorik, který se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. V pražském Archeologickém ústavu působí od roku 2002. Systematicky se věnoval terénnímu výzkumu, analýze a interpretaci pravěkých terénních stratigrafií. |
| Akademickou prémii by rád využil ve svém výzkumu závěru eneolitu a počátků doby bronzové v Evropě, spojených také se šířením indoevropských jazyků. Plánuje nasazení řady metod včetně analýz DNA, izotopií stroncia, kyslíku, dusíku, uhlíku či radiokarbonového datování. Projekt předpokládá využití širokého spektra přírodovědných analýz na vzorcích kosterních pozůstatků pravěké populace ze 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem. |
| RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D. (nar. 1974) |
| Fyzikální chemik narozený v Plzni má za sebou řadu zahraničních zkušeností, absolvoval studijní pobyty v Massachusettském technologickém institutu v USA, Ústavu pevných látek a materiálů v Německu či Institutu mikrotechnologie ve Švýcarsku. Na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského působí jako vedoucí oddělení nízkodimenzionálních systémů a jako zástupce ředitele. Ve svém výzkumu se Martin Kalbáč soustřeďuje především na takzvané dvojdimenzionální materiály (2DM), jejichž objevení způsobilo revoluci v oboru nanotechnologií. |
| Ve svém projektu se bude snažit vytvořit funkční hybridy dvojdimenzionálních materiálů, které by byly stabilní i v reálném prostředí. |
| RNDr. Milan Paluš, DrSc. (nar. 1963) |
| Jde o světově oceňovaného experta v oblasti výzkumu takzvaných složitých systémů (complex systems). Tento nový a aktuální směr výzkumu kombinuje metody informatiky, matematiky a statistické fyziky a snaží se vyvíjet netradiční matematické modely a metody, které umožňují pochopit a předpovídat složité jevy týkající se například atmosféry a klimatu Země, finančních trhů či lidského mozku. Paluš ve svém výzkumu s kolegy z univerzity v Milwaukee například prokázal, že ve střední Evropě se amplituda ročního cyklu teplot mění v rozsahu 1 °C a průměrné zimní teploty až v rozsahu 4 °C v závislosti na fázi klimatického cyklu s periodou kolem 7-8 let. |
| Akademickou prémii hodlá použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezony ve střední Evropě (mírná nebo chladná zima, případně extrémní mrazy), událostí El Niño a dalších klimatických extrémů, případně intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii. |
