Tři čtvrtiny Čechů chtějí pracovat z domova

Například možnost pracovat z domova by uvítalo 76 procent zaměstnanců. Kromě tzv. home office (kancelář z domova) zaměstnavatelé nejčastěji umožňují pružnou pracovní dobu či zkrácené pracovní úvazky.

Alternativní pracovní úvazky, které jsou v západních zemích zcela běžné, se začínají více prosazovat i u nás. Z průzkumu „Co si přejí zaměstnanci“ vyplynulo, že je nabízí 61 procent zaměstnavatelů.

„Pro firmy je nejjednodušší zavést pružnou pracovní dobu. Přináší totiž pouze mírné zvýšení nákladů a mnoha oborům umožňuje přizpůsobit se jejich sezónnosti. Firmy, které se zabývají například poradenstvím či finančními službami, ji uplatňují celoročně,“ vysvětluje Andrew Krenek, senior manager skupiny Poradenství v oblasti lidských zdrojů, KPMG Česká republika. A právě tento typ alternativního úvazku je v České republice vůbec nejrozšířenější – nabízí jej 41 procent firem.

Téměř jedna třetina firem poskytuje v různých formách zkrácené pracovní úvazky (méně než 40 hodin týdně). Poptávka je však nejednoznačná – polovina Čechů je spokojená s plným týdnem, třetina naopak stojí o kratší pracovní dobu.

„Někteří lidé mají se zkráceným pracovním týdnem špatné zkušenosti. Zaměstnavatel od nich očekává stejný objem práce jako při plném úvazku, ale finanční ohodnocení je nižší,“ komentuje Andrew Krenek a dodává: „Obecně platí, že kratší pracovní týden více oceňují ženy než muži – využily by ho ve 37 procentech případů.“

Zajímavým trendem posledních let se stává možnost práce z domova, kterou nabízí 28 procent zaměstnavatelů. „Tzv. home office Češi často vnímají jako pracovní benefit, setkáváme se s ním proto zejména u manažerských pozic a využívá ho momentálně asi každý osmý zaměstnanec,“ uvádí Andrew Krenek.

Zájem o práci z domova je nicméně mezi českými zaměstnanci mnohem větší – stojí o ni 76 procent z nich bez ohledu na vzdělání, pracovní zařazení či pohlaví. Vliv na preferenci má pouze věk – práce z domova nejvíce láká respondenty od 18 do 29 let (88 procent), nejméně pak nad 45 let (67 procent).

„S nezájmem se naopak setkáváme u sdílení pracovního místa několika zaměstnanci, což je v zahraničí forma oblíbená především v poradenství. Postoj Čechů v tomto případě potvrzuje jejich konzervativnost a jistou nedůvěru v pracovní morálku ostatních kolegů,“ doplňuje Krenek.

Se stoupající oblibou alternativních úvazků si Češi uvědomují jejich zvýšenou potřebu u sociálně znevýhodněných skupin. Na 74 procent respondentů je chce nabízet především matkám s dětmi předškolního a školního věku. Více než polovina (54 procent) pak upřednostňuje seniory, 31 procent studenty.

„Rozdělení zajímavě kopíruje celospolečenské klima, v němž se mladé matky potýkají s největším nedostatkem pracovních příležitostí a zároveň mají s dětmi zvýšené výdaje,“ uzavírá Andrew Krenek.