Třetina území světa za posledních 40 let významně vyschla. Sucho se týká i Česka

Česká republika patří do té části Evropy, kde je vysušování půdy rychlejší. Ve čtvrteční tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe Hana Šprtová.

Zjištění vyplývají ze studie, na které pracoval vědecký mezinárodní tým pod vedením Jana Řehoře z CzechGlobe.

Vysychání některých regionů, které vědci zaznamenávají již od 80. let minulého století, souvisí s klimatickou změnou. Hlavními motory tohoto trendu jsou zvyšující se teploty, jež jsou také příčinou vyššího výparu, a změna v časoprostorovém rozložení srážek.

Vědci analyzovali období od roku 1981 do roku 2021 a vypočítali trendy zvyšování či snižování vlhkosti.

„Nejhůře vyšly výsledky pro Jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ řekl Řehoř.

Jde převážně o centrální část kontinentu, sever a jih vysušování nezasáhlo. Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každé desetiletí snížila půdní vlhkost až o deset procent.

Ostatní kontinenty jsou postiženy méně. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, naopak se vlhkost zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent. V Evropě vysychalo 37 procent území a jedno procento se stalo vlhčím.

„Nejméně se vysychání dotklo Severní Ameriky. Zjistili jsme statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech,“ uvedl Řehoř. Ovšem na malém území na středozápadu USA bylo vysušování krajiny velmi intenzivní. Poměrně málo vysušování postihlo Austrálii a Oceánii.

Na starém kontinentu je vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně Česka) a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v Panonské pánvi, tedy převážně v Maďarsku,“ popsal Řehoř.

Mezi místa s významným zvýšením vlhkosti půdy patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.

Kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti vzrůstá podle vědců zranitelnost zemědělských a lesních systémů. Musí se potýkat s výskytem sucha a výrazně horší je pro ně průběh tzv. horkých vln. V případě nižší zásoby vody v půdě, než je obvyklé, se totiž rychleji zahřívá atmosféra.

Kombinace extrémně teplého počasí a sucha, které pozorované trendy poklesu půdní vlhkosti posílily, vedly v některých oblastech k výskytu rozsáhlejších požárů. Postihly např. tropickou a subtropickou Afriku, Jižní Ameriku či části Sibiře.