Třem Přemyslovcům dali odborníci obličej

„Výstava není velká svým rozsahem, ale významem, protože chce představit návštěvníkům výsledky šestiletého odborného průzkumu ostatků, které se nalezly ve dvou schránách v Klášterním Hradisku,“ uvedla kurátorka výstavy Simona Jemelková.

Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018. Postupně za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování potvrdili původní hypotézu, že se jedná o první olomoucké Přemyslovce: Otu I. (1045–1087) s manželkou Eufemií, zřejmě Otu III. Dětleba (1122–1160) s manželkou Durancií, jejich děti a snad i biskupa Jana.

Z kosterního souboru byly ale pouze tři lebky v takovém stavu dochování, aby odborníkům umožnily dát členům vládnoucího rodu tvář. Konkrétně šlo o rekonstrukci tváří kněžny Eufemie, kněžny Durancie a jednoho ze synů Oty III., Břetislava nebo Vladimíra.

„Synové se narodili po sobě a přibližně ve stejnou dobu umírají, nemáme tak dostatek indicií ztotožnit, který z těchto dvou synů to byl,“ vysvětlil geoinformatik Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie, které se zabývá i 3D modelací historických objektů.

Detailní digitální modely lebek podle něj vytvořili odborníci metodou vícesnímkové fotogrammetrie. „Ve spolupráci s brazilským specialistou Cicerem Moraesem, který kromě mnoha jiných slavných tváří dal v poslední době podobu svatému Vojtěchovi, jsme doplnili svalstvo a měkké tkáně. Návštěvníci tedy mohou vidět reálnou podobu těchto osobností,“ konstatoval Šindelář.

Olomoucký kníže Ota I., zvaný Sličný, nejmladší syn Břetislava I. a jeho manželky Jitky, založil v Olomouci klášter Hradisko. Ten se řadí k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie (zemřela 1111) byla uherskou princeznou, dcerou uherského krále Bély I. a Richenzy Polské.

Jeho vnuk Ota III. byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii (zemřela po r. 1160). Jejími rodiči byli pravděpodobně Mstislav I. Kyjevský a jeho druhá žena neznámého jména z Novgorodu.

Podle odborníků lze ztotožnění přemyslovských knížat považovat za průlomové. Například Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze již dříve konstatoval, že jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce.

Ostatky olomouckých Přemyslovců našel historik umění Leoš Mlčák společně s tehdejším hradiským farářem Přemyslem Hanákem. Mlčák tehdy faráře upozornil na téměř zapomenutý příběh zakladatelů Klášterního Hradiska, údělných olomouckých knížat konce 11. a 12. století, jejichž ostatky měly být druhotně uloženy v sakristii kostela sv. Štěpána. Oba muži se společně rozhodli ověřit informaci z archivních záznamů a po otevření zazdívky opravdu objevili skrytou místnost s pohřebními schránami.

Ostatky olomouckých Přemyslovců měly podle Mlčáka bouřlivý osud, několikrát se podle dochovaných pramenů stěhovaly. Přesto zůstaly zachovány v relativně dobrém stavu, na čemž má svůj podíl i netradiční způsob uchování. „Podle archivních pramenů byly kosti v roce 1675 omyty horkým vínem,“ řekl ČTK již dříve Mlčák.

Výstava představuje i samotné rekonstruované pohřební schrány z roku 1718, v nichž se ostatky našly, a také jejich 3D modelace. Vnější cínovou vytvořil podle Mlčáka olomoucký cínař Jan Karel Behr (asi 1665–1725), který je například autorem i cínové rakve biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v olomoucké katedrále. Autorem malířské výzdoby vnitřní schrány je pak brněnský malíř Jan Jiří Etgens (1693–1757).

„Obě schrány byly v relativně velmi dobrém stavu. Vykazovaly známky násilného vniknutí – u obou byly vylomeny zámky a barevná vrstva vnitřní malované schrány byla poškozena vlivem kolísající vlhkosti. Proto prošla komplexním restaurováním, při němž byly na vnější schráně doplněny ulomené detaily, barevná vrstva na malované schráně byla upevněna a stabilizována. Nejvíce poškozená místa byla doplněna pomocí retuší,“ doplnila kurátorka výstavy Jemelková.

Samotné ostatky Přemyslovců návštěvníci na výstavě neuvidí, budou po ukončení celého výzkumu opět slavnostně uloženy v prostorách Klášterního Hradiska. Výstava bude otevřena do 25. srpna.