Transplantace hlavy má zelenou. Našel se první dobrovolník

Spiridonov chce, aby jeho hlava byla transplantována na tělo dárce. K radikálnímu kroku se nerozhodl mladý Rus náhodou, trpí totiž vzácnou spinální svalovou atrofií, kvůli které se prakticky nemůže pohybovat a situace je rok od roku horší.

Pacienti s touto chorobou se navíc nedožívají vysokého věku, zpravidla jen pár let po diagnóze onemocnění. V případě dětí se spinální svalovou atrofií typu Werdnig-Hoffmann se 95 procent z nich dožije věku pouze 18 měsíců.

„Není to jen úžasná příležitost pro mě, ale také pro další generace. A to ať už bude výsledek operace jakýkoliv,“ prohlásil Spiridonov s tím, že samozřejmě počítá i s variantou, že by se operace nepodařila. „Samozřejmě mám strach,“ podotkl.

Canaverova metoda není nikterak převratná. Vychází z podobných pokusů na zvířatech, které se uskutečnily už v 70. letech minulého století. U lidí ale pokusy o propojení míchy dosud selhávaly. Podle Canavera ale prohloubení znalostí a technologického pokroku v neurochirurgii už úspěšné spojení míchy u lidí umožňuje.

„Jsem o tom skálopevně přesvědčen. Všechny potřebné technologie pro transplantaci hlavy máme již k dispozici,“ prohlásil italský chirurg s tím, že nyní je již zapotřebí sehnat pouze tělo dárce, u kterého nastala mozková smrt.

Obě hlavy by se oddělily ve stejnou chvíli od páteře mimořádně ostrou čepelí zajišťující přesný řez. K tělu dárce by se pak pacientova hlava připevnila za pomoci polyethylenglykolu, který by měl spojit oba konce páteře. Následně by lékaři k sobě přišili svalovou a oběhovou tkáň a pacient by následně zůstal čtyři týdny v kómatu, než se řez zhojí.

Ke stimulaci propojení páteře a nervové soustavy by se použily malé elektrické šoky. Pacient by podle Canavera měl po probuzení být schopen pohybu, cítit obličej a dokonce mluvit svým hlasem. Musel by dostávat masivní dávky imunosupresivních preparátů, aby se oba cizí orgány neodmítaly.

Chirurg z italského Turína bude ale muset sehnat ještě finanční krytí k uskutečnění první transplantace. Operace, kterou by chtěl uskutečnit v roce 2017 v Londýně, by měla stát 7,5 miliónu liber, tedy v přepočtu bezmála 283 miliónů korun.

Odpůrci však varují, že výsledek operace je velmi nejistý a chirurg chce na sebe pouze upoutat pozornost. Upozorňují také na etické otázky – zda není operace jasným rozsudkem smrti.

Podle Canavera ale procedura s sebou žádné etické kontroverze nenese, protože bylo vybíráno pouze mezi dobrovolníky, u kterých neexistuje žádná jiná šance na léčbu. Nicméně některé otazníky přetrvávají. Například pokud by člověk s novým tělem měl děti, nebyly by jeho, nýbrž dárce, z jehož těla by pocházelo sperma, případně vajíčka.

Transplantací hlavy, nebo přesněji řečeno těla, ovšem Canaverovy plány nekončí. Pokud podle něj věda pokročí v klonování lidí, bude možné, aby si pacienti v určitém věku nechali zkopírovat své vlastní, mladší tělo ze vzorku své DNA. Na ně by pak chirurgové nasadili jejich hlavu, takže by si lidé uchovali svou osobnost i vzpomínky a žili by déle.