Testování PISA: Finančně negramotných je 15 procent českých patnáctiletých

Nejvyšších dovednostních úrovní, tedy čtvrté a páté, dosáhla naopak více než třetina českých patnáctiletých žáků. Celkově byl výsledek českých žáků nadprůměrný. Výsledky za Česko představil ve čtvrtek ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

„Když se díváme na výsledky ze všech šetření s tím pohledem na vzdělávací systém, tak jsme průměrní nebo nadprůměrní. Ale ten výsledek nám zajišťuje jen velmi úzká skupina žáků,“ řekl Zatloukal.

Dosažená úroveň finanční gramotnosti českých patnáctiletých žáků je přibližně stejná jako před 10 lety. Cílem testování, do kterého se v roce 2022 zapojilo 14 států a regionů OECD a šest partnerských zemí, bylo porovnat finanční chování a znalosti patnáctiletých studentů.

Nejlepších výsledků dosáhli studenti ve Vlámsku (jeden ze tří regionů Belgického království - pozn. red.), Dánsku, Kanadě, Nizozemsku. V Česku se do testování podle Zatloukala zapojilo 2213 žáků ze 418 škol.

„Základní úroveň je charakteristická tím, že žáci dokážou řešit záležitosti z oblasti financí, které se jich bezprostředně týkají. To znamená, že jsou schopní si naplánovat svůj rozpočet, jsou schopní rozeznat nějaké podvodné nebo podezřelé finanční nabídky,“ vyjmenoval Zatloukal. Už si ale podle něj neumí spočítat např. náklady na úvěr nebo úrok ze spořicího účtu.

Podle Zatloukala je důležité zastoupení žáků v různých úrovních gramotnosti z pohledu oborů škol, na kterých studují. „Máme téměř 40 procent žáků, kteří jsou finančně negramotní, a to ve skupině žáků v oborech středního odborného vzdělání bez maturitní zkoušky,“ sdělil Zatloukal. Zároveň u žáků gymnázií se 30 až 40 procent žáků nachází v nejvyšší dovednostní úrovni.

Inspekce vyhodnotila také dotazníky, které se zabývaly postoji žáků. U žáků středních odborných učilišť bez maturity se podle Zatloukala projevují další rizikové faktory, jako je třeba impulzivní finanční chování. Tito žáci podle něj raději utrácejí, než dlouhodobě spoří.

Podle Zatloukala je potřeba se zaměřit na tyto žáky již na základní škole, když se ví, že nebudou pokračovat na maturitní obory.

Vliv na finanční gramotnost žáků má i jejich rodinné zázemí, podobně jako u dalších testovaných gramotností. Jen 70 procent žáků z chudších rodin ví, jak hospodařit se svými penězi. U žáků z bohatších rodin je to 80 procent, uvedla v národní zprávě k testování PISA Česká školní inspekce.

Výuka finanční gramotnosti by se podle odborníků měla posilovat více na školách, které navštěvují žáci ze znevýhodněných rodin. Jde například o střední odborné školy bez maturity nebo školy ve vyloučených lokalitách. Podle Zatloukala je potřeba, aby se témata spojená s finanční gramotností řešila nejen v matematice, ale i v dalších předmětech.