Článek
Novák podotkl, že dříve byl parlament v podstatě jen k tomu, aby schvaloval. Podle něho tedy dával punc demokratického rozhodování záležitostem, které byly rozhodnuty jinde, a neřešil je.
„Dneska je parlament místem, kde se řeší věci, takže to má za následek, že předmětem jednání, a tudíž také psaní je v podstatě všechno. Pokud bych to měl říci velice stručně, od pouliční prostituce až k Einsteinově teorii,” řekl.
Zkratky a špatná artikulace
Práci stenografům stěžuje i nárůst počtu různých zkratek, v nichž se už nelze zpaměti zorientovat a je nutné je hledat na internetu, a také zhoršující se artikulace vystupujících.
„Bohužel realita je taková, že my často sedíme půldruhého metru od řečníka, a při nejlepší vůli nerozumíme, co řekl,” postěžoval si Novák. Na druhou stranu zdůraznil, že obsahová stránka projevů neklesá.
Nejlepší jsou Klaus a Zeman
Novák dle svých slov dává přednost řečníkům, kteří nejdříve myslí a pak teprve mluví. Vysvětluje to i tím, že ani v těsnopisu, byť je stručnější než latinka, není možné zaznamenat řeč doslova a musí se krátit. Poté je důležitá logická struktura projevu.
V první lize jsou v tomto směru podle stenografa současný a předchozí prezident, tedy Miloš Zeman a Václav Klaus. „Měl jsem předem jistotu, že nemůže nastat něco, čemu bych nerozuměl,” řekl.
Těsnopisem si zaznamenává vše
Bez těsnopisu by se Novák neobešel, a to nejen kvůli práci v dolní komoře, ale zejména kvůli své duševní práci. Nejde podle něho jen o záznamový prostředek pro mluvenou řeč, ale hlavně o prostředek racionalizace. „Když si potřebuju cokoli poznamenat, činím to těsnopisem,” poznamenal.
A ačkoli se nyní často mluví o konkurenci digitálními záznamovými prostředky, je podle Nováka mnoho situací, kdy není celý záznam potřeba, naopak jen zdržením.
Jak Novinky informovaly, sami poslanci tohoto rekordmana mezi stenografy, který působí ve Sněmovně od roku 1952, ocenili již začátkem dubna. [celá zpráva]
