Článek
Čerství absolventi patří ke skupinám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Jejich úspěch na pracovním trhu závisí kromě širších ekonomických podmínek zejména na úrovni jejich vzdělání, vystudovaném oboru a situaci v regionu, kde práci hledají, připomíná NÚV.
Z analýzy vyplývá, že mezi jednotlivými skupinami oborů panují výrazné rozdíly. Jak z hlediska motivace žáků ke studiu a jejich vztahu k oboru, tak subjektivního hodnocení studia i ochoty v daném oboru pracovat.
Šetření zahrnovalo jak žáky posledních ročníků středních odborných škol (2905 respondentů), tak absolventy šest let po ukončení studia (891).
Nízký zájem pracovat v oboru mají žáci ze skupin gastronomie, hotelnictví a turismus, potravinářství, obchod a zemědělství a lesnictví. Z nich si chce 38 až 43 procent najít práci jinde.
Spokojenost absolventů s vybraným oborem vyjadřuje tzv. míra identifikace s oborem, která udává procento absolventů, kteří by si znovu zvolili stejný studijní obor. Přibližně 52 procent vyučených uvedlo šest let po ukončení studia na střední škole, že jsou spokojeni s oborem a znovu by se vyučili ve stejném. Přibližně 48 procent by ale raději zvolilo jiný.
U absolventů středního odborného vzdělání s maturitou by znovu stejný obor zvolilo 63 procent z nich. Je to lepší číslo, ideální však také není.
Motivující stipendia
„Pro výběr technických oborů (strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, informatika) jsou žáci jak na úrovni učebních, tak maturitních oborů motivováni očekáváním snadného uplatnění na trhu práce a dobrého finančního ohodnocení. Například v učebních strojírenských oborech to uvádí 86 procent žáků a ve stavebních 84 procent žáků posledních ročníků,“ shrnuje Helena Úlovcová, pověřená řízením NÚV.
Nově se podle ní pro žáky učebních technických oborů stává nezanedbatelnou motivací i stipendium.
„V souladu s poptávkou zaměstnavatelů a nedostatkem pracovníků v technických oborech motivovalo stipendium nebo jiná finanční podpora nejčastěji budoucí žáky učebních strojírenských oborů, a to v 28 procentech,“ upřesňuje.
Část vyučených neměla o oboru reálnou představu
Zda budou absolventi se svým vzděláním i zpětně spokojeni, do značné míry určuje to, jak se uplatní na trhu práce. Žáci posledních ročníků učebních i maturitních oborů jako důvod nespokojenosti se svým oborem uvádějí nejčastěji ztrátu zájmu o obor (přes 20 procent).
Celkové hodnocení oboru a jeho uplatnění na trhu práce – vyučení
Rovněž by dali přednost oboru s lepším uplatněním, zejména žáci ze skupiny učebních oborů obchod (37 procent) a potravinářství (30 procent). Část vyučených navíc uvádí i to, že by dali přednost maturitnímu oboru.
K důvodům nespokojenosti vyučených absolventů patří také to, že práce neodpovídá jejich představě. S odstupem šesti let od ukončení střední školy to ve svých odpovědích uvádí 36 procent vyučených, u maturantů jen 14 procent.
Absolventi zdravotnických škol obor nezmění
Podstatnou otázkou je zájem budoucích absolventů pracovat v oboru. Ve svém nebo příbuzném oboru si chce najít práci kolem 72 procent vyučených, vyšší zájem o práci v oboru mají žáci ve skupinách osobní a provozní služby, stavebnictví a strojírenství a strojírenská výroba, kolem 85 procent. Dále pak necelých 70 procent absolventů elektrotechnických oborů.
Naopak relativně nižší zájem pracovat v oboru mají žáci ze skupin gastronomie, hotelnictví a turismus, potravinářství, obchod a zemědělství a lesnictví. Z nich si chce asi 38 až 43 procent najít práci jinde.
Celkové hodnocení oboru a jeho uplatnění na trhu práce – absolventi středního odborného vzdělání s maturitou
Z maturitních oborů plánuje práci ve stejném či příbuzném oboru asi 78 procent žáků, nejčastěji žáci zdravotnických (95) a uměleckých (88 procent) oborů. V oboru nebo příbuzném oboru chce dále pracovat kolem 85 procent žáků zemědělských oborů a oborů pedagogika, učitelství a sociální péče.
Nadprůměrně často se chtějí uplatnit v oboru stejném nebo příbuzném i žáci technických oborů (kolem 80 procent). Mimo obor chce odejít přibližně třetina žáků z ekologických, gastronomických a dopravních oborů.
Chybí praxe a kvalitní jazyková výuka
Důležitým tématem bylo podle zprávy NÚV také zjištění, jaké dovednosti absolventům, kteří již mají zkušenosti s trhem práce a požadavky zaměstnavatelů, dle jejich názoru chybí. Absolventi učebních oborů nejčastěji postrádali dostatečnou praxi, znalost cizího jazyka, v případě změny oboru pak i odborné znalosti tohoto oboru a také schopnost se prosadit a prezentovat.
Absolventi maturitních oborů nejčastěji postrádali lepší znalost cizího jazyka, včetně znalosti odborných termínů, případně i druhého cizího jazyka – a obecně schopnost v cizích jazycích lépe komunikovat. Dále jim chyběla odborná praxe a pracovní zkušenosti, rovněž schopnost prezentovat a komunikovat.
Jak již Novinky informovaly, je potřeba reflektovat i skutečnost, že o některé učební obory navíc žáci nemají zájem. [celá zpráva]
