Článek
Sítě rovněž často fungují jako jiný způsob komunikace, a to i v rámci firmy a ze 40 procent jsou zdrojem hledání potenciálních zaměstnanců. „Sociální sítě otevírají zcela nové možnosti. Umožňují vyhledat uchazeče, které nelze běžně oslovit na trhu práce. Navíc, díky velmi přesnému zacílení, dokážeme oslovit skutečně jen vhodné kandidáty,“ vysvětluje Luboš Rejchrt, ředitel společnosti Grafton Recruitment.
Firmy si na sítích prověřují adepty
Tři čtvrtiny oslovených HR manažerů připouští, že si uchazeče o zaměstnání „prověřují“ prostřednictvím sociálních sítí. Většinou se jedná o možné kandidáty na manažerské posty, ale celá čtvrtina HR manažerů si přes sítě prověřuje všechny své kandidáty. Důvodem je většinou doplnění informací o daném uchazeči ještě před případným pohovorem.
„Pokud je potenciální kandidát na sociálních sítích aktivní, ukazuje tím leccos ze své osobnosti. Na některých pozicích je osobnost a ovlivňování svých kolegů či podřízených velmi důležitou součástí práce,“ vysvětluje Rejchrt.
Rozpory vedou k pochybnostem
V některých případech se ale naopak může stát, že uchazeč na základě obsahu šířeného prostřednictvím účtu na sociální síti nebude ani pozván k pohovoru. Podle zmiňovaného průzkumu se tak stalo ve více než pětině případů.
„Pokud se CV předložené kandidátem rozchází s informacemi, které o sobě udává na LinkedIn nebo na jiných sítích, nabízí se samozřejmě otázka, co je příčinou. V každém případě se kandidát vystaví mnoha otázkám, které mu jeho případný zaměstnavatel bude při pohovoru klást,“ doplňuje Luboš Rejchrt.
Nepouštět si „pusu“ na špacír
Využívání sociálních sítí by proto uživatelé neměli brát na lehkou váhu. Lehkomyslné šíření informací na volně přístupném profilu se může stát zásadní překážkou při hledání zaměstnání. Naopak aktivní účast na profesní síti LinkedIn a větší zapojení do diskusních témat spojených s vlastní odborností může výrazně přispět k nalezení perspektivního zaměstnání.