Tělesně postižené děti bez asistentů?

V době hlasitého řešení distanční výuky kvůli covidu-19 ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tichosti připravilo vyhlášku, která vezme asistenta pedagoga tělesně postiženým dětem, chronicky nemocným a těm s vadou řeči. Barunka to ale bez asistenta mezi zdravými dětmi nezvládne.

Návrh, který mění vyhlášku o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, byl podán 1. září. Text končí tím, že stávající principy inkluze zůstanou zachovány. Přitom asistenti by zůstali jen dětem s mentálním postižením, autismem a poruchami chování.

MŠMT na dotaz Práva odpovědělo, že zatím není jasné, kdy by měla vyhláška vejít v platnost, a tedy ani to, kolik míst asistentů pedagogů by se mělo v důsledku nového návrhu škrtnout.

„U této vyhlášky teprve nedávno skončilo připomínkové řízení. Následující období bude sloužit k debatám s aktéry vzdělávací soustavy, kterých se předpis bezprostředně týká. K připravované vyhlášce je tedy předčasné se zatím vyjadřovat,“ sdělila redakci Práva mluvčí resortu Aneta Lednová.

Bára se díky rokům cvičení dokázala natolik zlepšit, že by mohla s asistentem nastoupit do 1. třídy běžné základní školy. Tento návrh by jí však zavřel dveře.

„Barunka se narodila se syndromem Joubertové, což je vzácné genetické onemocnění, projevující se ale různě. Některé děti zemřou už ve třech měsících, protože když to tak řeknu, to neudýchají. Bára netrpí nejtěžší formou syndromu. Ale komunikovala natolik špatně, že nám lékaři řekli, že nikdy nebude mluvit tak, aby jí bylo rozumět,“ řekla Kateřina Šimková z Prahy.

„Od čtyř let navštěvuje speciální školku Don Bosco a tam jí velice pomohli. Rozumí jí teď, po letech cvičení, i jiní lidé v okolí. Za to jsem učitelkám a asistentkám ohromně vděčná,“ popsala pokroky své dcery.

Barunka trpí ještě svalovou hypotonií, což znamená, že má slabé svaly a například 45 minut nedokáže sedět u stolku. Když její maminka přemýšlela o tom, že dcera nastoupí do 1. třídy navazující základní školy pro děti s logopedickými potížemi, nedoporučili jí to.

„Řekli mi, že by to pro ni byla obrovská škoda. Udělala velikánský pokrok a v normální škole s asistentem by to zvládla. Navíc má oproti ostatním vrstevníkům ve školce nadprůměrný intelekt, takže mi to nedoporučili, a Barunka se začala těšit do školy,“ popsala redakci Práva radost matka, která o ni začátkem září ale přišla.

„Poslední dva týdny v tom novém návrhu doslova ležím. Vyplývá z něj, že v běžných školách přijdou o asistenty děti na vozíčku nebo jinak tělesně postižené, chronicky nemocné, děti s poruchami učení a se závažnými vadami řeči, které je dříve měly. Zůstanou mentálně postiženým dětem. Ve speciálních školách a školkách snad zůstanou, i když je to z toho návrhu trochu nejasné,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

„Dosud to bylo tak, že do speciálních škol asistenty nepřidělovali na dítě jako v běžných školách, ale například jen z jedné třetiny. Takže tyto speciální třídy měly nakonec jednoho nebo i dva asistenty pedagoga. Přesně takového, který naši Barunku pomohl naučit mluvit a dal jí tím šanci jít do běžné školy,“ dodává maminka šestileté holčičky.

Společně s dalšími rodiči se tak Šimková pustila do boje proti nové vyhlášce, ale petice ani oslovení ministerstva a politiků zatím nevedly ke konkrétní reakci.

„Proti návrhu na novelizaci vyhlášky, který je pro inkluzi v současné podobě likvidační, se zvedla solidární vlna odporu ze strany desítek různých aktérů vzdělávání, odborných asociací a platforem, rodičovských a pacientských organizací i z akademické obce. Podvýbor pro regionální školství zaslal ministrovi školství žádost, aby aktuální znění vyhlášky stáhl,“ sdělila Právu Lenka Hečková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Mluvčí MŠMT Aneta Lednová však popřela, že by návrh vyhlášky byl motivovaný úsporou financí státního rozpočtu.

„Cílem předkládané právní úpravy je upřesnění pravidel pro doporučování a využívání podpůrných opatření na základě poznatků z praktického fungování systému. Snížení administrativní zátěže škol a školských poradenských zařízení a zvýšení účelnosti podpory vzdělávání poskytovaného žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,“ vysvětlila Lednová.