Článek
Devětadvacetiletý Noland Arbaugh, až nyní identifikovaný pacient, který po nehodě při potápění ochrnul od krku dolů, hrál na svém notebooku šachy a pohyboval kurzorem myši, informovala agentura Reuters.
Neuralink zveřejnil devítiminutové video, na kterém paralyzovaný pacient zjevně pohybuje kurzorem po obrazovce notebooku pouze svými myšlenkami – video ukazuje, jak hraje šachy a vypíná hudbu na notebooku, shrnul to server Sky News.
— Neuralink (@neuralink) March 20, 2024
Mozkový čip Neuralink tak očividně pomáhá prvnímu ochrnutému pacientovi hrát šachy pomocí „telepatie“.
Muskova firma implantovala člověku čip do mozku
„Už teď mi to změnilo život,“ nechal se podle listu The Independent slyšet první známý pacient této klinické studie Neuralinku.
Čip má od ledna
Podle pacienta Arbaugha byla operace, kterou absolvoval letos v lednu a při které dostal mozkový implantát, „supersnadná“.
„Vlastně mě z nemocnice propustili den poté. Nemám žádné kognitivní poruchy,“ sdělil spokojeně. Ostatně hraní počítačových her může mít v takových případech na kognitivní schopnosti pozitivní efekt.
„Zdá se, že první pacient s implantovaným mozkovým čipem od Neuralinku se zcela zotavil (po zákroku) a je schopen ovládat počítačovou myš pomocí svých myšlenek,“ oznámil zakladatel startupu Neuralink Elon Musk již v únoru.
Konkrétně je podle něj pacient schopen pohybovat kurzorem myši po obrazovce pouhým přemýšlením o tom. Pomocí čipu by tedy měl být schopen dát najevo, jak se chce pohnout.
Musk: První pacient s naším mozkovým čipem dokáže ovládat myš pouhými myšlenkami
Aktuální studie s názvem PRIME, která posoudí funkčnost a také bezpečnost implantátu, má trvat šest let. Souhlas s náborem pro klinickou studii obdržel Neuralink loni. Čip funguje na principu jakési telepatie. Ostatně podle Muskova dřívějšího příspěvku na síti X se tento první produkt od Neuralinku jmenuje právě Telepathy (Telepatie).
Čip tvoří 64 „ultrajemných“ vláken, která jsou tenčí než lidský vlas. Jsou umístěna na části mozku, která „řídí záměr se pohnout“, uvedla společnost Neuralink.
Tyto podněty z čipu vyhodnocuje aplikace a provede úkon, který chce provést člověk. Teoreticky takto může ochrnutý pacient ovládat např. chytrý telefon, robota nebo počítač – a skrze to skoro jakékoli zařízení – pouhou myšlenkou. Pomoci by měl čip lidem s kvadruplegií, tj. ochrnutím rukou i nohou. Implantát je napájen baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet.
Implantáty firmy Neuralink
Mozkový čip je elektronické zařízení osazené jemnými elektrodami, které pronikají do mozkové kůry a „čtou“ signály, které si předávají jednotlivé neurony mezi sebou. Signály pak předávají počítači k vyhodnocení. Díky této technologii může např. ochrnutý pacient komunikovat s vnějším okolím myšlenkami.
Firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, založil Musk společně se sedmi vědci a odborníky v roce 2016 se vstupní investicí 100 milionů dolarů. První zprávy o ní se objevily v březnu 2017. Neuralink si klade za cíl propojit lidský mozek s umělou inteligencí (AI), a to za pomoci zařízení, které se umístí do lidského mozku a umožní jeho přímou komunikaci s počítači.
Tato firma, jež sídlí v kalifornském Fremontu na předměstí San Franciska, svůj mozkový čip – známý také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCIs) – vyvinula v roce 2022.
Testy na lidech mohou začít. Úřady daly mozkovým čipům od Muska zelenou
Své produkty firma nejdříve testovala na zvířatech. Implantát Neuralinku o velikosti mince byl umístěn do mozku makaka, který dokázal hrát videohru Pong bez ovladače nebo klávesnice.
Loni v květnu dostal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv souhlas k první klinické studii na lidech. Předtím v březnu ovšem žádost zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy, zejména v oblasti zdravotní bezpečnosti. Hlavním rizikem implantace mozkového čipu je podle odborníků infekce či negativní reakce imunitního systému člověka.
Nynější schválená studie Neuralinku posoudí funkčnost aparátu a bude zkoumat také jeho bezpečnost. Neuralink tvrdí, že chce pomocí těchto implantátů umožnit ochrnutým pacientům znovu chodit, vrátit zrak slepým, a dokonce léčit psychické nemoci, jako jsou deprese.
Agentura Reuters loni v červnu uvedla, že společnost byla oceněna až na pět miliard dolarů (115 miliard korun) na základě soukromých obchodů s akciemi.
Úsilí jiných firem
Neuralink má zdatnou konkurenci, několik jiných společností už podobné operace provedlo. Např. v roce 2004 firma Blackrock Neurotech. Tyto operace provádí stále jak pro komunikaci ochrnutých lidí s počítačem, tak pro přenášení nervových vzruchů do speciálních protéz. Také Precision Neuroscience se snaží pomáhat lidem s ochrnutím – její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umístí na povrch mozku.
V roce 2019 představili výzkumníci z institutu Clinatec v Grenoblu implantát, který by po nasazení umožnil kvadruplegikovi hýbat pažemi nebo se jiným způsobem pohybovat. Loni v září oznámila nizozemská společnost Onward, že testuje spojení mozkového implantátu s jiným, stimulujícím míchu, který by rovněž umožnil kvadruplegickému pacientovi pohyb.
Ochrnutý muž znovu hýbe rukama díky implantátu v mozku
