Článek
Výzkumná stanice v Ny-Ålesundu poskytuje především data o rychle se měnícím podnebí. Díky 40letému výzkumu je možné pozorovat změny Arktidy v průběhu let. Údaje poskytované stanicí jsou často zásadními pro mezinárodní smlouvy a domluvy o klimatu.
Začátkem dubna tým výzkumníků postavil tábor na ledovci Dovre. Díky výšce kolem 1100 metrů nad mořem je zde chladnější vzduch, a tak doufali v šanci vyvrtat jádra s dosud nedotčeným ledem. Jádra by posloužila studiu obsahu atmosféry až před 300 lety.
„Ledovec trpí“
Vrták ovšem v hloubce pouhých 25 metrů v ledovci spadl do tekuté vody. „Nečekali jsme tak obrovský přítok vody vycházející z ledovce, a to je jasným znamením toho, co se děje v této oblasti,“ řekl vedoucí expedice Andrea Spolaor agentuře Reuters v polním táboře.
Katastrofální důsledky pro klima: Podmořské proudy u Antarktidy rychle zpomalují
„Ledovec trpí,“ dodal tento geochemik z italské Národní výzkumné rady.
Polárníci naposledy na tom samém ledovci vrtali zhruba před 18 lety. Tehdy byl zcela zamrzlý. Teploty na arktickém souostroví Špicberky podle vědců rostou až sedmkrát rychleji, než je celosvětový průměr. Minulý rok byly srpnové teploty přibližně o 0,5 °C vyšší, než je v této oblasti obvyklé, čímž se dané léto stalo nejteplejším létem v historii měření v Ny-Ålesundu.
Data mizí spolu s ledem
„Musíme hned dále vrtat, jelikož v budoucnu možná nebudeme mít čas to udělat znovu,“ poznamenal Spolaor s tím, že tání ledu vlastně znamená i mizení materiálu pro vědecká data.
Tání ledu je momentálně velmi nebezpečné pro vědce, kteří se nemohou po sněhu pohybovat pěšky ani na sněžných skútrech.
Reuters rovněž zmiňuje hladovější lední medvědy, kteří jsou závislí na lovu na ledovcích. Údajně se stále častěji potulují poblíž lidských obydlí i výše zmíněné výzkumné stanice.