Článek
Proud pojmenovaný Beaufort Gyre se pohybuje ve směru hodinových ručiček kolem západní části Severního ledového oceánu, severně od Kanady a Aljašky, kde přirozeně shromažďuje sladkou vodu z ledovců, řek a srážek.
Dříve podle agentury Reuters udržoval arktické vody chladné a chránil mořský led. Jenže jak arktický led taje, dostává se do moře nadměrné množství studené sladké vody, což vír proudu zesiluje a zrychluje. Kvůli tomu se už více než 10 let neudálo přirozené obrácení směru točení tohoto proudu.
Podle listu The Independent se tam od roku 1990 takto dostalo už na 8000 km³ studené sladké vody, což je například skoro dvojnásobný objem vody oproti Michiganskému jezeru v USA.
Záleží na větru
Výzkumníci tvrdí, že pokud by západní vítr, který proud vede, nyní obrátil svůj směr, mohla by se studená voda celá najednou uvolnit jižním směrem. Příliv studené vody pak může zpomalit atlantické proudy, které přinášejí teplo do západní Evropy.
„Uvolnění takového množství přebytečné sladké vody by mělo dopad na celou polokouli, ale hlavně právě na západ Evropy,” zdůraznil hlavní autor studie, polární vědec Tom Armitage z laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii.
Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení obydlených míst
Přímo zastavení teplého Golfského proudu experti neočekávají, obávají se však vlivu na atlantické proudění AMOC (z angl. Atlantic Meridional Overturning Circulation), což zahrnuje jednak Golfský proud, který unáší na sever teplejší mořskou vodu v horních vrstvách Atlantiku, a proudění v hlubinách oceánu, v němž se na jih vrací studená voda.
Sladká voda má menší hustotu než slaná, tudíž vědci soudí, že by uvolnění tisíců kubických kilometrů sladké vody mohlo narušit tento současný systém proudění.
Systém AMOC udržuje podnebí západní Evropy mírné v důsledku severního toku teplé a slané vody v horních vrstvách Atlantiku a jižního toku chladnějších hlubokých vod. Když se naruší, mohou v oblasti průměrné teploty značně klesnout.
Jak NASA uvádí ve své zprávě, případné narušení Golfského proudu by navíc mělo negativní dopad i na mořský život a na ekosystémy na něm závislé.
Celá studie se podle serveru Phys.org prováděla v průběhu 12 let, využívala se pro ni satelitní data. Nyní ji zveřejnil odborný časopis Nature Communication.
Globální oteplování neznamená jen teplo
To vše si lze přiřadit do skládačky dějů, které mohou místy už letos způsobovat, že počasí bude pravděpodobně „bláznit“ ještě více než obvykle. Sluneční aktivita totiž v aktuálním roce klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let, což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů – jako až nečekaně silná ochlazení nebo prudké větry.
Počasí může letos bláznit, říká NASA. Sluneční aktivita bude nejnižší za 200 let
I takové události s sebou přináší „éra globálního oteplování“. Stačí si vzít bouři Sabine, která na mnohá území přinesla lijáky a mohutnou vichřici, rovněž i teplotní výkyvy.
Vichřice, nikoliv orkán, tvrdí o Sabine v Česku meteorolog
Tyto zdánlivé paradoxy jsou tak vlastně logickým důsledkem oteplování, přesněji řečeno globálních změn klimatu.