Tajemství planiny Nazca rozkrývá po 2000 letech umělá inteligence

Nejenže nám tento objev dovede osvětlit samotnou kulturu Nazca, ale ukazuje budoucnost archeologického výzkumu pod taktovkou AI.

Oblast Nazca, rozkládající se na přibližně 1900 kilometrech čtverečních v nadmořské výšce kolem 500 metrů, je známá svou specifickou krajinou. Klima je zde extrémně suché, prakticky zde neprší, a teplý vzduch chrání povrch před erozí způsobenou větrem.

Díky těmto podmínkám zůstaly po staletí neporušené obří obrazce a linie, které vytvořila civilizace Nazca zhruba před 2000 lety. Tyto obrazce, známé jako geoglyfy, vznikly odstraňováním červených kamenů z povrchu pouště, díky čemuž se odkrylo světlejší podloží. A právě tato barevná odlišnost se stala klíčovým prvkem při jejich tvorbě.

Geoglyfy se tradičně dělí do dvou hlavních skupin: čárové geoglyfy, které často dosahují délky několika kilometrů, a menší, tzv. reliéfní geoglyfy, které mají podle deníku El País spíše figurální podobu.

První z těchto obrazců byly objeveny již ve 30. letech minulého století peruánskými letci, kdy se na světlo dostaly známé motivy, jako je kolibřík, žába či velryba. Přestože během 20. století bylo identifikováno více než sto těchto děl, moderní technologie nyní umožnily odhalit ještě daleko více.

Výzkumný tým pod vedením japonského archeologa Masata Sakaie z univerzity v Jamagatě od roku 2004 identifikoval 318 geoglyfů, což bylo samo o sobě významným pokrokem.

Ovšem při poslední expedici mezi zářím 2022 a únorem 2023 došlo k průlomu: objev dalších 303 geoglyfů byl realizován za použití AI. Tento počet převyšuje dosavadní objevy z celého minulého století.

Podle Sakaie je právě použití umělé inteligence hlavním důvodem, proč došlo k tak rychlému nárůstu počtu objevených obrazců. „Umělá inteligence výrazně urychluje proces objevování,“ uvedl Sakai v rozhovoru a dodal, že žádný podrobný výzkum celé oblasti dosud neexistoval.

Planina Nazca, jejíž plocha přesahuje 400 kilometrů čtverečních, byla dosud zmapována jen částečně. Snímky pořízené drony sice poskytovaly vysoké rozlišení, ale lidské oko by potřebovalo desítky let na to, aby analyzovalo veškeré detaily.

Proto vědci požádali o spolupráci oddělení AI společnosti IBM. Společně vyvinuli specializovaný model umělé inteligence, který dokázal na základě analýzy 1309 snímků rozpoznat 303 zcela jasné a nové geoglyfy.

Celkový počet objevených obrazců tak nyní čítá 50 čárových geoglyfů a 683 reliéfních, shrnuli archeologové ve studii. Tato velká množina umožnila vědcům lépe pochopit, k čemu obrazce mohly sloužit. Většina čárových geoglyfů, jako jsou motivy opice, kondora či kaktusu, znázorňuje divoká zvířata a rostliny.

Naopak 82 procent reliéfních geoglyfů zobrazuje lidské motivy, včetně postav, domestikovaných zvířat, jako jsou lamy, nebo useknutých hlav, které představují 33 procent z nově nalezených obrazců.

Podle Sakaie se právě motivy useknutých hlav vztahují k lidským obětem, které byly součástí náboženských rituálů. Mnohé z těchto reliéfních geoglyfů byly nalezeny v blízkosti poutních cest, které vedly do Cahuachi, hlavního náboženského a obřadního centra civilizace Nazca.

„Geoglyfy sloužily jako zastávky pro poutníky. Čárové obrazce je provázely po celé jejich cestě, zatímco reliéfní byly umístěny přímo vedle stezek,“ vysvětlil Sakai.

Ačkoli se výzkumný tým domnívá, že hlavní funkcí geoglyfů bylo náboženské uctívání a navigace poutníků, nevylučuje ani jiné hypotézy, například že obrazce sloužily jako kalendáře, astronomické mapy nebo jako prostředek pro záchyt dešťové vody.