Článek
Záhadu jejího vzniku rozlouskl mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem.
Jeho součástí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
X3a je patrně nejtěžší a zároveň nejmladší hvězdou, kterou se podařilo objevit v srdci Mléčné dráhy
V sousedství černé díry
„Obecně je okolí černé díry považováno za velmi nehostinnou oblast, která se vyznačuje vysoce dynamickými procesy a intenzivním rentgenovým a ultrafialovým zářením,“ řekl Právu s tím, že X3a leží v těsném sousedství gigantické černé díry Sgr A*.
Astrofyzici objevili hvězdu, která nejrychleji oběhne supermasivní černou díru
X3a je patrně nejtěžší a zároveň nejmladší hvězdou, kterou se dosud podařilo objevit přímo v srdci Mléčné dráhy.
Mladší než lidstvo
Lidstvo vzniklo zhruba před 2,8 milionu let, přičemž X3a je mladší. Vědci si kladli otázku, jak mohla vzniknout u černé díry ve středu Mléčné dráhy, tedy v samotném centru naší Galaxie, což je prostředí působící spíše proti vzniku hvězd.
Odborníci nyní prokázali, že ve vzdálenosti pouhých několika světelných let od černé díry se nachází oblast, která velmi překvapivě podmínky pro vznik hvězd splňuje. Tato oblast ve tvaru prstence plynu a prachu je dostatečně chladná a chráněná před ničivou černou dírou.
Češi se podíleli na odhalení tvaru a orientace extrémně horké hmoty kolem černé díry
Nízké teploty a vysoké hustoty zajišťují prostředí, kde mohou vznikat mračna o hmotnosti stovek hmotností Slunce. Oblaka se pak velmi rychle přibližují k černé díře Sgr A*, kolabují a vytvářejí hvězdy. Tento scénář i časově odpovídá stáří X3a. Studie, která vznik této hvězdy objasňuje, byla publikována v nejnovějším vydání prestižního odborného časopisu The Astrophysical Journal vydávaném Americkou astronomickou společností.
Z nově zjištěných poznatků vyplývá, že popsaný mechanismus by mohl fungovat i v ostatních galaxiích. Je odpovědí na to, jak mohou mít ve svých centrech také velmi mladé hvězdy.
„Detailní pozorování jader cizích galaxií však byla dosud zcela mimo možnosti i těch nejmodernějších teleskopů. Až plánovaná pozorování pomocí vesmírného infračerveného dalekohledu Jamese Webba a chystaného Extrémně velkého dalekohledu (Extremely Large Telescope – ELT) v Chile prověří tento model vzniku hvězd nejen v naší Galaxii, ale i v jiných hvězdných soustavách,“ doplnil k tomu Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Šok pro astronomy. Teleskop Jamese Webba odhalil galaxie, které neměly existovat
