Tady jedl a spal. Žižkovo poslední tažení přes Chotěboř připomíná bronzová deska

„Když Jan Žižka 23. září 1424 táhl s rozděleným vojskem směrem na Přibyslav pomstít smrt husitů, zastavil se i u dubu před Chotěboří směrem na Libici, kde odpočíval, pak nabíral síly i tady ve městě,“ popisuje restauratér a iniciátor vzniku desek Pavel Halama. Jeho podnik funguje už 800 let.

Halama vychází ze zmínky v chotěbořské kronice, podle níž se tady vojevůdce zastavil, aby se nasytil a přespal.

„Šestého října pak husité dotáhli k nedaleké Přibyslavi, kde Jan Žižka 11. října skonal,“ zmínil Halama.

Odborníci Žižkovu smrt, který se dožil 63, nebo 64 let, připisují nejčastěji karbunklu, což je rozsáhlé zánětlivé ložisko.

Žižkova deska není na Panském domě jediná. Současně odhalili také vzpomínku na Jaroslava Haška, který v Panském domě v roce 1912 pobýval a napsal čtyři povídky. Zatímco od Žižkových na slavnostní odhalení nikdo nedorazil, čtvrteční akce se zúčastnil spisovatelův vnuk Richard Hašek.

Obě slavné osobnosti české historie propojuje jeden příběh. „O památném Žižkově dubu u Chotěboře napsal Hašek právě tady povídku Zrádce národa v Chotěboři,“ připomněl Pavel Halama.

Desky vytvořil havlíčkobrodský výtvarník Radomír Dvořák, odlila je slévárna v Novém Ransku. „Jako předlohu vyobrazení Žižky jsem použil jezdecký pomník na Vítkově a vlastně i v Přibyslavi, kde je u zámku jeho menší verze,“ poznamenal autor.

Samotná Přibyslav, poblíž které kontroverzní vojevůdce skonal, si Jana Žižku připomněla deseti akcemi během celého roku. V den úmrtí už radnice nic speciálního neplánuje, povolila však na čtvrteční večer vzpomínkové setkání u Žižkovy jezdecké sochy a u mohyly poblíž Žižkova Pole, která podle tradice označuje místo skonu. Postavena byla před 150 lety.