Článek
Lékaři pět let sledovali 500 pacientek ve věku od 70 do 95 let s rizikem srdečních nemocí a infarktu. Část z nich brala denně tabletu aspirinu. Tým testoval poznávací schopnosti, tedy postup zhoršování výkonu mozku. Seniorky „na aspirinu“ si vedly lépe.
„Na rozdíl od jiných zemí je Švédsko unikátní, u nás seniorky s rizikem srdečních komplikací aspirinem neléčíme,“ napsala vedoucí studie Silke Kernová. „Díky tomu jsme měli velmi dobrou kontrolní skupinu,“ dodala.
Na potlesk je ale brzo – těm ze zkoumaných žen, které již trpěly demencí, aspirin nijak nepomohl. Autoři rovněž přiznali, že přínos trvalého podávání aspirinu je třeba zvážit vzhledem k riziku, že to povede ke vzniku žaludečních vředů a krvácení.
Aspirin se používá především jako analgetikum a také snižuje horečku a omezuje záněty. Má ale, jako většina léků, vedlejší účinky, především dráždí žaludek a omezuje srážení krve. I to se ale u něj využívá jako léčebný efekt.