Systém na zachytávání odpadu z „oceánské skvrny“ si připsal rekord

Nezisková organizace The Ocean Cleanup sídlí v Nizozemsku a zabývá se environmentálním inženýrstvím s cílem vyvíjet technologie pro extrakci plastového znečištění nejen z oceánů, ale i pro zachycení daného odpadu ještě v řekách, než se vůbec dostane do moří.

Jejím ředitelem a zakladatelem je nizozemský vynálezce Boyan Slat (28).

„Právě jsme vylepšili náš největší rekord vybrání úlovků pomocí Systemu 002. Dne 24. října jsme po necelých pěti dnech vytáhli 10 755 kg plastu z Velké tichomořské odpadkové skvrny,“ oznámila organizace na svém Twitteru.

Navázala tím na sdělení z 11. října, kdy odtamtud „vytěžili“ za 6,5 dne celkem 10 086 kg plastu.

Plovoucí bariéra tažená dvěma loděmi tak ze skvrny v Tichém oceánu odstranila už kolem 170 tisíc kilogramů odpadu.

Většina plastového odpadu se do „skvrny“ dostane z šesti zemí, které patří i mezi hlavní rybářské velmoci – třetina je z Japonska, třetina z Číny, desetina z Jižní Koreje a po dvacetině si mezi sebe dělí USA, Kanada a Tchaj-wan.

The Ocean Cleanup začal systém testovat v roce 2018, nejprve v ústí nejšpinavějších řek do moře. Poprvé plovoucí zařízení s bariérou vyplulo do Velké tichomořské odpadkové skvrny v září 2018, ale příliš nefungovalo, a nakonec se i rozpadlo.

Později se tam ale bariéra vrátila a v prosinci 2019 vybrala i první odpad.

Ten stejný rok také Boyana Slata ve 25 letech jmenovala Evropská komise členem rady panelu řešícího obnovu oceánů – již dříve jeho nápad navíc ocenila i OSN. V listopadu 2020 pak představil i první výrobky z vylovených plastů: recyklované sluneční brýle.

Nizozemský start-up založený před devíti lety vybral dodnes na svoji technologii přes 35 milionů dolarů (více než 860 milionů korun).

Onen systém operující v Pacifiku se za působení větru, mořských proudů a vln automaticky zformuje do tvaru písmene U. Sběrač brázdí vody, dokud senzory nevyšlou zprávu, že se záhyb naplnil odpadem. Obří plovoucí bariéry jsou zapřaženy za loděmi, které plasty z hladiny i pár metrů pod ní nabírají. Princip lze vlastně přirovnat ke sbírání nečistot síťkou z bazénu.

Tato druhá generace systému, tedy „Jenny“, jež si nedávno připsala výše zmíněný rekord, sice na délku měří 800 metrů, ale pořád je to podle Slata „příliš malé“. Start-up tak představil novější systém, který má oblast v Tichém oceánu zamořenou plasty o rozloze několika států vyčistit efektivně, konkrétně hodlá tento tichomořský problém odstranit do roku 2040 z 90 procent, stojí na webu firmy.

Letos tedy již The Ocean Cleanup prezentoval třetí generaci plovoucí bariéry pro čištění oceánů. System 03 (jen s jednou nulou na rozdíl od Systemu 002) se bude při práci spoléhat i na pomoc dronů hledajících nejvíce odpadem zahuštěná místa. Firma ho vyvíjela už v průběhu provozu Systemu 002 a v současnosti se postupně chystá zařízení nahradit, resp. přestavět.

Sítě budou sice pořád sahat do hloubky čtyř metrů, prodlouží se ale tak, aby se rozpětí zvětšilo na 2500 m. Přibude i třetí loď.

„Počátkem léta 2023 očekáváme, že už budeme na plné velikosti. Pak stačí, abychom postavili osm nebo deset těchto systémů, vypravili je na vodu, a to bude dost na vyčištění celé Velké tichomořské odpadkové skvrny,“ sdělil Slat na letošní říjnové akci představující novinky jeho společnosti.

„V současné době uklízíme v tichomořské oblasti a zároveň pracujeme na rozmístění i dalších říčních zařízení s cílem zabránit výskytu plastů taktéž v 11 řekách do konce roku 2022,“ podotýká dále Slatův start-up na webu.

Pro řeky Slatova organizace vyvinula zařízení Interceptor, jež částečně využívá princip norných stěn ke směřování proudem unášených plastů, které je směřuje ke sběrnému zařízení.

Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. Průběžně loví odpad a ukládá ho do jednoho ze šesti zásobníků.