Švýcarské ledovce se za posledních pět let smrskly o desetinu

Intenzita tání dosáhla během uplynulého léta kvůli několika vlnám veder „rekordní úrovně“, uvádějí švýcarští experti na kryosféru. (Kryosféra je veškeré prostředí Země, kde se voda nachází v pevném skupenství, jde tedy o mořský led, jezerní led, led na řekách a menších tocích, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepice, příkrovy a zamrzlé půdy včetně permafrostu – pozn. red.)

Přitom létu předcházela zima bohatá na sněhové srážky a velmi studený měsíc leden. Opakoval se však scénář z předchozího roku a ani nadprůměrná jarní vrstva sněhu nevyvážila mimořádně teplé letní měsíce.

Během dvou parných týdnů na konci června a července ze švýcarských ledovců odtály masy sněhu a ledu odpovídající národní roční spotřebě pitné vody v alpské konfederaci.

Tání pokračovalo až do začátku minulého měsíce, za posledních 12 měsíců tak švýcarské ledovce přišly přibližně o dvě procenta objemu. V součtu posledních pěti let přesáhl úbytek deset procent a byl tedy nejvýraznější za více než 100 let těchto měření.

Podle loňských údajů akademie věd ve Švýcarských Alpách leží přibližně 1500 ledovců.

Vysoká škola technická v Curychu předloni uvedla, že švýcarským ledovcům hrozí do konce století více než 90procentní úbytek objemu, nedojde-li k omezení emisí skleníkových plynů, které stojí za oteplováním světového klimatu. Ve státě podle vědců od roku 1850 zcela roztálo více než 500 ledovců.

Na skutečnost, že konkrétně ledovce ve Švýcarsku tají extrémně rychle, se upozorňovalo už víckrát. Ale samozřejmě se to ale netýká jen této země helvétského kříže.