Hlavní obsah

Svíticí enzymy využijí ve vědě i v ulicích, čeká se na patent

Brno

Do dvou let by mohla brněnská Masarykova univerzita získat patent na využití tzv. luciferázy. Jde o enzymy umožňující živočichům svítit, které mohou pomoci ve vývoji léčiv nebo k lepší diagnostice nemocí. Světélkující enzymy mají doslova neuvěřitelný potenciál. S jejich využitím lze např. také geneticky upravit stromy tak, aby do noci tlumeně svítily jako ty ze sci-fi filmu Avatar.

Foto: Veronika Nováková, Recetox, Masarykova univerzita

Laboratorní ukázka vytváření modrého světla luminiscenčními bakteriemi

Článek

I když se to teď může zdát jako příliš futuristické, není tomu tak.

Možná se svítící zeleně dočkáme dříve, než si myslíme
Martin Marek, Recetox Masarykovy univerzity v Brně

„V červnu letošního roku vydalo ministerstvo zemědělství v USA povolení na tamní prodej svítících rostlin. Určitě teď bude o takto upravenou zeleň velký zájem, a to nejen ve Spojených státech. Možná se svítící zeleně dočkáme dříve, než si myslíme,“ řekl Novinkám Martin Marek z Loschmidtových laboratoří vědeckého pracoviště Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Světlo prozradí pohyb

S kolegy Marek zkoumal schopnost zářit do tmy u bezobratlých živočichů druhu renila fialová, které lze najít na dnech oceánů u korálových útesů. Enzym svítí modře, ale lze jej upravit také do fialova a zelena. O popis mechanismu způsobujícího to, že renily v noci září, se světová věda pokoušela 40 let.

Svítící enzym by podle českých vědců mohl nahradit klasické žárovky

Věda a školy

Teprve brněnští vědci před časem analyzovali jeho molekulární podstatu. Navíc toto záření napodobili ve zkumavkách. Klíčový pro něj je energeticky bohatý substrát s podivným názvem luciferin. Podařilo se jej upravit pro další využití ve vědě.

Foto: Recetox, Masarykova univerzita v Brně, Novinky

Renila fialová vypadá trochu jako podivná houba. Žije u korálů a v noci září. Vědci využili její enzymy.

Enzym lze vpravit do buňky. Nepůsobí v ní jako žárovka, tedy nejde o to, že ji prosvítí. Buňka se rozzáří až při pohybu uvnitř. Světlo tedy signalizuje, že se tam něco děje.

„Získali jsme modifikovaný velmi stabilizovaný světelný signál. Zatímco renily jen na chvíli zasvítí a záhy zhasnou, aby unikly do bezpečí, námi upravené enzymy svítí hodiny,“ doplnil Marek.

Svítící enzymy místo lamp v parcích

Světelný efekt lze využít nejen při výzkumu, ale např. při zkoumání vzorků a diagnostice covidu-19. Luciferáza umožňuje sledovat pohyb nádorové buňky u onkologického pacienta, sledovat, jak metastázují, a přesně zacílit léčbu na poškozenou oblast. Jde o biologické neinvazivní zobrazování.

Využití najdou světélkující enzymy i v dalších oblastech výzkumu, vědci již mají firmu, která s nimi chce tento produkt komerčně upravit tak, aby se mohl objevit na trhu. V podstatě se jen čeká na udělení patentu, žádost byla podána nedávno.

Energetická olympiáda: vítězové vymysleli pěstování řas na záchyt CO2 a jeho přeměnu na energii

Věda a školy

Luciferáza může způsobit revoluci i v energetice. Tlumeně svítící stromy či keře mohou nahradit světla v parcích i zahradách a všude tam, kde si lze v noci vystačit jen s mírným osvětlením. Sazenice je nutné jen geneticky upravit, tedy dodat rostlinám ty správné enzymy.

Výzkum světélkujících enzymů ocenila v uplynulých dnech v soutěži Transfera Technology Day 2023 porota složená z vědců i investorů.

Jak informovala Masarykova univerzita na webu, výzkumníci z Loschmidtových laboratoří a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kteří se na výzkumu luciferázy podílejí, obsadili 2. místo v klání nejzajímavějších vědecko-výzkumných projektů z České republiky.

U rakoviny slinivky sehrává nejdůležitější roli včasné odhalení

Zdraví

Umělá inteligence předpoví infarkt deset let dopředu, tvrdí vědci

Internet a PC

Výběr článků

Načítám