Sviňucha z nejdelší čínské řeky je kriticky ohrožená. Usmívající se anděl bojuje o přežití

V Jang-c’-ťiangu (tzv. Modré řece) žije asi tisícovka sviňuch hladkohřbetých (Neophocaena phocaenoides), savců s tmavým lesknoucím se tělem, z nichž někteří přežívají v jezerech poblíž řeky.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jsou kriticky ohrožení, což je poslední stadium před vyhubením druhu ve volné přírodě.

Počet sviňuch je dokonce nižší než počet pand považovaných za symbol ohroženého druhu. Sviňuch v řece Jang-c’-ťiang bylo v roce 2017 dle odhadů čínské vlády přesně 1012 kusů, zatímco pand se ve volné přírodě vyskytovalo více než 1800, píše AFP.

Sviňucha ze zmiňované řeky trpí znečištěním, nadměrným výlovem, navigací a přehradami, jako jsou Tři soutěsky, které jsou vybudovány na horním toku řeky.

Experti však vidí známky naděje: pokles této populace se v posledních letech zmírnil, zatímco v letech 2006 až 2012 klesla populace o polovinu. Počet těchto kytovců dokonce vzrostl v ochranných zónách poblíž řeky.

V rezervaci Tchien-e-čou v provincii Chu-pej žije nyní podle expertů 80 jedinců. Na počátku 90. let, kdy byly sviňuchy vysazeny v tomto jezeře spojeném s Jang-c’-ťiang potokem, jich tu bylo sotva 40.

„Zjistili jsme, že v Tchien-e-čou nejen zvířata přežívají, ale že se i přirozeně rozmnožují. To je velmi povzbudivé,” raduje se expert na sviňuchy z Čínské akademie věd Wang Ting.

Ovoce přineslo i úsilí o snížení znečištění a nadměrného výlovu. „Veřejné mínění sehrálo významnou roli,” přiznává Čang Sin-čchiao ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Cílem je zabránit tomu, aby se opakovala tragédie s delfínem z této stejné Modré řeky, který je od roku 2006 považován za vyhynulého. Sviňucha je nyní jediným kytovcem, který ještě obývá vody Jang-c’-ťiangu. Je rovněž jediným druhem sviňuchy na světě, který žije ve sladké vodě.

Vyhynutí sviňuchy by bylo tvrdou ranou pro Čínu a její ekologické úsilí, neboť toto zvíře je ukazatelem kvality vody v Jang-c’-ťiangu. Podle nizozemské asociace Ocean Cleanup je tato nejdelší čínská řeka, významná ekonomická tepna, největším přispěvatelem ke znečištění moří.

O sviňuše, která může v dospělém věku měřit až dva metry, se zmiňují již klasické básně. V lidové kultuře se praví, že vynoření sviňuchy znamená, že přijde déšť.

Někteří místní usedlíci jí pro její tloušťku říkají „říční prase”. Lidé ji konzumují, ačkoli její kůže není považována za příliš chutnou. Její játra se používají v tradičním lékařství.

Počátkem roku 2016 byla z iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga zahájena politika ochrany řek a ještě téhož roku vznikl plán na ochranu sviňuchy, byly zřízeny rezervace a vědci zkoumají možnosti jejího umělého rozmnožování.

Rezervace Tchien-e-čou, založená v roce 1992, se uvádí jako jediná na světě, kde se tito kytovci přirozeně rozmnožují. Rybáři z okolí byli povzbuzováni, aby lovili jiné ryby, šestačtyřicetiletý Wang Che-sung se stal v rezervaci hlídačem.

„Podívejte se, tady je samice s mládětem,” ukazuje a zastavuje motor loďky, když vidí, jak se dva hřbety vynořují nad hladinu jezera, aby pak rychle zmizely. „Vystoupají nad hladinu jen na několik sekund, aby se nadechly,” vysvětluje. V řece však nemají kam se uchýlit. Jak se zhoršuje jejich životní prostředí, mohou jejich počty silně klesnout.

Ve městě Wu-chan chovají ve výzkumném středisku šest jedinců pro účely rozmnožování. Podle WWF má sviňucha inteligenci tří- až pětiletého dítěte. Reprodukce je nicméně v zajetí obtížná. V červnu se tu narodilo mládě, které bylo teprve druhým, jež v delfináriu přežilo 100 dní.

„Náš ekonomický rozvoj způsobil, že rychle vyhynuly četné druhy zvířat. Snažíme se tyto zločiny napravit,” říká studentka Liou Chan-chuej, která ve výzkumném středisku pracuje jako dobrovolnice.

Ochrana kytovců je různorodá. Například u Islandu má pro ně vzniknout první útulek na širém moři na světě. Jak Novinky zmínily, nejprve má pojmout dvě samice běluhy severní. [celá zpráva]

Plán dopravit je tam letos na jaře z čínské Šanghaje, kde zatím žijí v akváriu, stále platí.