Článek
Zjištění u některých expertů vyvolalo obavy, že by se svět mohl dostat do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu.
Za nedávnými vlnami veder kromě globálního oteplování způsobeného lidskou činností zčásti stojí i meteorologický jev El Niño, který obecně dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Teploty by se měly po odeznění fenoménu v nadcházejících měsících dočasně snížit, část vědců se ale obává, že se tak nestane.
„Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty např. v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se skutečně dostali na neprobádané území,“ řekl Schmidt serveru BBC News.
Od léta každý měsíc rekordní. I březen byl nejteplejší v historii měření
Březen 2024 byl globálně teplejší než kterýkoli předchozí březen v datovém záznamu s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu Země 14,14 °C, což je o 0,73 stupně Celsia nad březnovým průměrem z let 1991–2020 a o 0,10 stupně nad předchozím maximem z března 2016, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus v úterý.
Letošní březen byl navíc o 1,68 stupně teplejší než odhad březnového průměru za období 1850–1900, které bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí. Posledních 12 měsíců pak byla průměrná globální teplota o 1,58 °C vyšší než v letech 1850 až 1900.
Březnový rekord se dal očekávat. Ale co bude dál?
Dlouhodobější trendy oteplování prozatím stále do značné míry odpovídají očekáváním a většina vědců se zatím nedomnívá, že klima vstoupilo do nové fáze. Někteří z nich se však snaží přesně vysvětlit, proč byl konec roku 2023 tak teplý.
Březnový rekord byl očekáván. Jev El Niño, který začal loni v červnu a svého vrcholu dosáhl v prosinci, přidal další žár k teplu, které již do atmosféry vnáší spalování fosilních paliv, hlavní hnací síla vysokých teplot.
Teploty však začaly lámat rekordy s obzvláště velkým náskokem zhruba v září loňského roku a tehdy se El Niño ještě vyvíjelo, takže fenomén nemůže vysvětlit všechno dodatečné teplo. Schmidt se obává, co to znamená pro předpovědi do budoucna.
Evropu v létě sežehnou pekelné vlny veder. El Niňo vystřídá La Niňa
„Naše předpovědi pro specifika roku 2023 poměrně dramaticky selhaly, a pokud předchozí statistiky nefungují, pak je mnohem těžší říci, co se stane v budoucnu,“ řekl Schmidt.
„Stále se snažíme pochopit, proč se situace v polovině loňského roku tak dramaticky změnila a jak dlouho bude tato situace pokračovat, zda jde o fázový posun nebo jestli jde o výkyv v dlouhodobých klimatických trendech,“ doplnila zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Meteorologický jev El Niño nyní slábne a pravděpodobně skončí v příštích několika měsících. Odborníci si sice nejsou jistí, jak přesně se budou podmínky v Tichém oceánu vyvíjet, ale podle současných předpovědí by jej mohl ještě letos nahradit fenomén La Niña, který má naopak chladící účinky. Toto ochlazení mořské hladiny by za normálních okolností vedlo k dočasnému poklesu globálních teplot vzduchu, ale jak přesně se bude vyvíjet, se teprve uvidí.
Vědci si ovšem jsou jistí jednou věcí: způsobem, jak zastavit oteplování, je podle nich rychlé snížení emisí takzvaných skleníkových plynů, které jej způsobují.
El Niño a La Niña
Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, přičemž v mezidobích nemusí působit ani jeden z nich. El Niño je teplá fáze souhrnného jevu El Niño – jižní oscilace (ENSO), La Niña je chladnou fází ENSO.
Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnášejí teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy ten s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá ten s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu.