Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů je zdarma na webu

Každoročně jeho přednášky po celé republice navštívily tisíce posluchačů. Česká astronomická společnost ve spolupráci s partnery a drobnými dárci nyní předkládá tento projekt, jehož sestavením strávil popularizátor vědy a držitel několika ocenění 16 tisíc hodin, široké veřejnosti na webu a zdarma.

„V posledních několika desítkách let roste rozsah i hloubka našeho poznání velmi rychlým, někdy až neuvěřitelným tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen v delším časovém měřítku. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok,“ připomněl tiskový tajemník České astronomické společnosti Pavel Suchan.

„Čtení podkladů z časopisů mi zabere týdně asi čtyři hodiny, tj. kolem 210 hodin ročně, a vytvoření rejstříku zhruba 50 hodin za rok. Sepsání Žně do časopisecké podoby dalších asi 150 hodin. Úhrnem věnuji přípravě jednoho ročníku tištěných Žní přibližně 400 hodin ročně - o víkendech a dovolené,“ shrnul Grygar v předmluvě na webu.

„Korektura pro digitální vydání mi zabírala průměrně 25 hodin za ročník. Úhrnem jsem přípravě této publikace věnoval asi 16 tisíc hodin, ale k tomu je zapotřebí připočíst také čas ostatních spolupracovníků, zejména dobu potřebnou na technickou korekturu, přepis starších textů do digitální podoby a technické práce vydavatelství,“ líčil.

Kromě samotných ročníků Žně objevů v astronomii na tomto webu lidé najdou i Grygarovo vyprávění o tom, jak se k nápadu dostal, kdo ho inspiroval, jak začínal a jak dílo pod jeho rukama každý rok vznikalo.

Do úplnosti zveřejnění Žně objevů chybí ještě dvacet let. „Na webu se tedy dočtete, jak může kdokoliv pomoci, ať už vlastní prací např. na rejstříku, nebo finanční pomocí,“ doplnil Suchan.

Grygar v letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací Fotografická fotometrie difusních objektů.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd. Získal tak titul promovaný fyzik, v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd a v roce 1967 se stal doktorem přírodních věd.

Je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek. Od začátku 80. let provázel populárně-naučným televizním seriálem Okna vesmíru dokořán, byl zároveň autorem námětu.

V současnosti působí jako čestný předseda České astronomické společnosti a čestný člen Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti.