Článek
„Máme štěstí, že se tato podívaná odehrává i s tímto krásným výhledem na Cukrovou homoli (skalní dominanta Rio de Janeira - pozn. red.),“ okomentoval brazilský fotograf Ronaldo Figueira.
Níže můžeme vidět např. i snímek úkazu z Prahy.
Superúplněk u Žižkovské věže v Praze
Druhý úplněk v tomto měsíci bude „modrý“
Superměsíc je obecně definován jako úplněk, který je blíže k Zemi, než je obvyklé. Díky tomu se na obloze jeví o něco jasnější a větší. Konkrétně v úterý 1. srpna se večer objevil nad jižním obzorem úplňkový Měsíc. Ten se současně k Zemi přiblížil na méně než 360 tisíc kilometrů.
- Měsíc se kolem Země nepohybuje po kružnici, nýbrž po mírně výstředné elipse. Proto se také vzdálenost obou těles mění – nejdál od sebe mohou být 406 725 kilometrů. Nejvíce se k sobě mohou přiblížit na 356 355 kilometrů, v průměru jsou středy obou těles vzdáleny 385 tisíc km.
V srpnu nás čekají dva superúplňky. Jeden z nich bude „modrý“
„Bez dalekohledu si většího průměru nadcházejícího úplňku nevšimnete. Rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou a dvacetikorunovou minci,“ avizoval Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
Označení „superúplněk“ nicméně není astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle.
Druhý srpnový úplněk nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ. Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodiny poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi - to se stane ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ na vzdálenost 357 181 km.
V té době bude ale Měsíc ještě pod obzorem. Kdo si bude chtít vychutnat „superúplněk“, nejzajímavější bude během svého východu 30. srpna okolo 19:30 SELČ, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi osm hodin před fází úplňku, jak shrnul na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek.
Voyager 2 žije. Supervýkonná anténa zachytila jeho „tep“ v hlubokém vesmíru
„Jelikož se na konci srpna současně bude jednat o druhý takový úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není běžné, dostává tento úkaz ještě přídavek ‚modrý‘,“ poznamenal navíc nedávno ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek s tím, že s barvou to ale nijak nesouvisí.
„Pořekadlo ‚jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ dodal.
KVÍZ: Češi a vesmír. Znáte tuzemské úspěchy při průzkumu kosmu?
