Hlavní obsah

Svět se kochal modrým Měsícem, ve skutečnosti byl žlutý až načervenalý

Aktualizováno

Po celém světě mohli lidé v pondělí pozorovat tzv. modrý úplněk. Přívlastek „modrý“ dostane obvykle ten, který je třetím v pořadí během jednoho ročního období, kdy se vyskytnou celkem čtyři. Měsíc měl ale povětšinou červené či nažloutlé zbarvení. Videosekvence ukazuje působivé záběry na úplněk z různých míst v Evropě, Asii i na americkém subkontinentu.

Modrý Měsíc rozzářil oblohu po celém světěVideo: Reuters

Článek

Agentura Reuters poskytla záběry na podívanou napříč více kontinenty, a to z německého Dortmundu, z několika míst ve Španělsku a Portugalsku, ze San Franciska v USA, z Brazílie, Venezuely a také z jihokorejského Soulu.

Během východu či před jeho západem měl často načervenalý odstín, a to z důvodu zeslabení - zejména krátkovlnné části - při průchodu jeho svitu zemskou atmosférou.

  • Do modra se Měsíc zabarví jen v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidského zraku doputuje jen modrá. Nesouvisí to s fází Měsíce ani jeho vzdáleností od Země.

Čtyři úplňky v jednom ročním období

Označení „modrý úplněk“ nemá nic společného s barvou Měsíce, jde o označení typu úplňku.

FOTO: Měsíc v pěti kruzích. Úplněk ozdobil Eiffelovu věž

Koktejl

Pomyslní modré zabarvení získal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky počátkem 19. století, a to jako třetí úplněk v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky (obvykle jsou totiž tři).

Srpnový úplněk nad Operou v SydneyVideo: Reuters

Úplňky toto léto nastávají 22. června, 21. července, 19. srpna a 18. září. Za „modrý“ se označuje ten třetí, tedy nynější z 19. srpna.

„Mimochodem, ten čtvrtý, zářijový úplněk bude ještě zajímavější – nastane při něm zatmění Měsíce,“ upozornil popularizátor astronomie Petr Horálek s odkazem na informace na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

FOTO: Polární záře a Perseidy na noční obloze v Česku

Domácí

Pojem modrý Měsíc konkrétně odkazuje na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“.

„Pořekadlo ‚jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá i pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ vysvětlil už dříve ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Taková událost nastala loni v srpnu.

Nebyl to „superúplněk“

Ačkoli letošní srpnový úplněk patřil k větším v roce, označení „superměsíc“ podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR „o fous unikl“, jak jsme zevrubněji rozebrali v pondělním článku.

Fáze úplňku nastala nad naším územím, kde však celkově nebyly úplně ideální podmínky pro sledování, v pondělí ve 20:25 SELČ, samotný Měsíc vyšel ve 20:27 a zapadl v úterý ve 4:54.

V tzv. přízemí, tedy při svém oběhu kolem Země nejblíže k naší planetě, se Měsíc ocitne asi o den a půl později, ve středu 21. srpna ráno, a to ve vzdálenosti 360 184 km.

Superúplněk

Označení „superúplněk“ není astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle. Superúplněk či superměsíc je obecně definován jako úplněk, který je blíže k Zemi, než je obvyklé. Díky tomu se na obloze jeví o něco jasnější a větší. Měsíc se kolem Země nepohybuje po kružnici, ale po mírně výstředné elipse. Proto se vzdálenost obou těles mění – nejdál od sebe mohou být cca 406 700 kilometrů. Nejvíce se k sobě mohou přiblížit na 356 500 kilometrů, v průměru jsou středy obou těles vzdáleny takřka 385 tisíc km.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Rozdíl mezi „superúplňkem“ a „mikroúplňkem“

Nyní se můžete pokochat i nepohyblivými, ale neméně působivými snímky pondělního „modrého úplňku“ různě ze světa níže ve fotogalerii.

Za Měsícem se schová Saturn

Měsíc může nabídnout zajímavý úkaz i ve středu 21. srpna. Na časné ranní obloze za rozbřesku totiž zakryje planetu Saturn. Podívaná to podle Horálka bude hlavně pro majitele dalekohledů - při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmický soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme. Při pohledu bez dalekohledu se ale zejména první polovina úkazu bude dát pozorovat velmi slušně, bude-li přát počasí.

Celou noc z úterý na středu se budou obě tělesa na nebi k sobě postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane nad jihozápadním obzorem okolo 5:34 SELČ, výstup Saturnu zpoza měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později, okolo 6:33 SELČ. To už bude na druhé straně oblohy svítit Slunce a úkaz tak nebude pozorovatelný očima.

FOTO: Modrý úplněk rozzářil oblohu po celém světě

Věda a školy

Výběr článků

Načítám