Článek
Měsíc byl Zemi nejblíže ve středu ve 3:53 SELČ, byl od naší planety 357 309 kilometrů, což je o 85 km méně než u předcházejícího, dubnového superúplňku.
Fáze samotného úplňku nastala ve 13:15 SELČ. V ČR byla v té době luna už dávno pod obzorem, měsíc zapadl kolem čtvrté ráno.
Středeční obloha nabídne „květinový superúplněk“. Ve světě se dočkají i zatmění Měsíce
Ve 13:15 SELČ proběhlo i úplné zatmění Měsíce, díky němuž má tento úplněk též přívlastek „krvavý“.
Who else saw the lunar eclipse tonight? 🌝 red blood moon 🩸 pic.twitter.com/5xtl2PSGLz
— TechManiac (@TechManiac11) May 26, 2021
„To se nás bohužel netýká. Označení ‚krvavý superměsíc' (z angl. ‚Blood Supermoon') vychází z faktu, že během maximální fáze úplňku, která u nás nebude vidět, proběhne také překrásný úkaz – úplné zatmění Měsíce,“ poznamenal už dříve Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, český specialista na Měsíc.
„Během něho Měsíc prostupuje zemským stínem, a protože na něj zároveň dopadají červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, Měsíc chytne nezvyklé načervenalé zabarvení,“ vysvětlil Gabzdyl.
Fáze úplného zatmění proběhla nad obzorem zejména v Oceánii, ale také nízko nad obzorem na západě Spojených států či na východě Asie. „Potrvá jen 14 a půl minuty v době maxima úplňku, konkrétně mezi 13:11 a 13:26 SELČ,“ napsal v úterý Novinkám fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Začátek částečného zatmění Měsíce se v těchto oblastech očekával kolem času 11:45 SELČ, polostínové začalo ještě o hodinu dříve.
Ve středu nastává superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku nejen „krvavý”, ale i „květinový” – podle jarní rozkvetlé flóry. |
---|
Měsíc kolem Země obíhá po mírně výstředné elipse. Někdy je tak k Zemi blíže, v tzv. přízemí a někdy dále – v odzemí. Časy přízemí a odzemí nastávají v různých fázích Měsíce. Pokud jsou v době úplňku, je tento úplněk o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodují. Vzdálenost Měsíce se také při různých přízemích liší. |
Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy je měsíční kotouč zastíněn naší planetou. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce. |
Další „krvavý superměsíc“ se podle Horálka odehraje 8. října 2033, u nás ale také pod obzorem. V Česku se „krvavého superměsíce“ dočkáme až 19. října 2051.
V Česku může být zajímavý i středeční večer
„Pokud podmínky popřejí (nebude ve vzduchu smog a prach), Měsíc bude načervenalý zejména během jeho východu u nás večer 26. května, a to kvůli zeslabení jeho svitu nízko nad obzorem zemskou atmosférou – podobně jako když zapadá slunce a postupně slábne a červená,“ vzbuzuje astrofotograf Horálek naději na další pozoruhodnou podívanou.
V době východu Měsíce ve středu večer, už tedy po úplňku i po maximálním přiblížení, se bude luna nad obzor „zvedat“ zhruba 20 minut po západu slunce okolo 21:20 hodin, bude tak již dost kontrastní.
Čím výše se bude nacházet, tím jasnější bude. Odstín by se měl měnit přes nažloutlý do jasné bílé barvy.
„Superměsíc“ ani „superúplněk“ nejsou žádnými oficiálními astronomickými termíny. Poprvé toto označení použil americký astrolog Richard Nolle v roce 1979.