Hlavní obsah

Svět pozoroval zatmění Měsíce, „krvavý superúplněk“

Aktualizováno

Zatímco v Česku si musíme vystačit „jen“ s největším úplňkem v letošním roce, v některých částech světa – na západě USA, v Mexiku, Chile, Japonsku a zejména v Austrálii a Oceánii – se mohli během středy při maximální fázi tzv. superúplňku kochat i úplným zatměním Měsíce. Záběry zprostředkovala agentura Reuters.

Záznam: Zatmění krvavého Měsíce pozorované z Jižní AmerikyVideo: Reuters

Článek

Měsíc byl Zemi nejblíže ve středu ve 3:53 SELČ, byl od naší planety 357 309 kilometrů, což je o 85 km méně než u předcházejícího, dubnového superúplňku.

Fáze samotného úplňku nastala ve 13:15 SELČ. V ČR byla v té době luna už dávno pod obzorem, měsíc zapadl kolem čtvrté ráno.

Středeční obloha nabídne „květinový superúplněk“. Ve světě se dočkají i zatmění Měsíce

Věda a školy

Ve 13:15 SELČ proběhlo i úplné zatmění Měsíce, díky němuž má tento úplněk též přívlastek „krvavý“.

„To se nás bohužel netýká. Označení ‚krvavý superměsíc' (z angl. ‚Blood Supermoon') vychází z faktu, že během maximální fáze úplňku, která u nás nebude vidět, proběhne také překrásný úkaz – úplné zatmění Měsíce,“ poznamenal už dříve Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, český specialista na Měsíc.

„Během něho Měsíc prostupuje zemským stínem, a protože na něj zároveň dopadají červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, Měsíc chytne nezvyklé načervenalé zabarvení,“ vysvětlil Gabzdyl.

Foto: Mark Baker, ČTK/AP

Superúplněk nad Austrálií

Fáze úplného zatmění proběhla nad obzorem zejména v Oceánii, ale také nízko nad obzorem na západě Spojených států či na východě Asie. „Potrvá jen 14 a půl minuty v době maxima úplňku, konkrétně mezi 13:11 a 13:26 SELČ,“ napsal v úterý Novinkám fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Začátek částečného zatmění Měsíce se v těchto oblastech očekával kolem času 11:45 SELČ, polostínové začalo ještě o hodinu dříve.

Ve středu nastává superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku nejen „krvavý”, ale i „květinový” – podle jarní rozkvetlé flóry.
Měsíc kolem Země obíhá po mírně výstředné elipse. Někdy je tak k Zemi blíže, v tzv. přízemí a někdy dále – v odzemí. Časy přízemí a odzemí nastávají v různých fázích Měsíce. Pokud jsou v době úplňku, je tento úplněk o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodují. Vzdálenost Měsíce se také při různých přízemích liší.
Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy je měsíční kotouč zastíněn naší planetou. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce.

Další „krvavý superměsíc“ se podle Horálka odehraje 8. října 2033, u nás ale také pod obzorem. V Česku se „krvavého superměsíce“ dočkáme až 19. října 2051.

Foto: Dmitri Lovetsky, ČTK/AP

Měsíc nad ruským Petrohradem

V Česku může být zajímavý i středeční večer

„Pokud podmínky popřejí (nebude ve vzduchu smog a prach), Měsíc bude načervenalý zejména během jeho východu u nás večer 26. května, a to kvůli zeslabení jeho svitu nízko nad obzorem zemskou atmosférou – podobně jako když zapadá slunce a postupně slábne a červená,“ vzbuzuje astrofotograf Horálek naději na další pozoruhodnou podívanou.

Foto: Petr Horálek

Východ květnového úplňku za Kunětickou horou u Pardubic

V době východu Měsíce ve středu večer, už tedy po úplňku i po maximálním přiblížení, se bude luna nad obzor „zvedat“ zhruba 20 minut po západu slunce okolo 21:20 hodin, bude tak již dost kontrastní.

Čím výše se bude nacházet, tím jasnější bude. Odstín by se měl měnit přes nažloutlý do jasné bílé barvy.

Foto: Ján Honza, ČTK

Měsíc pozorovaný 25. května v Dobré Vodě u Českých Budějovic

„Superměsíc“ ani „superúplněk“ nejsou žádnými oficiálními astronomickými termíny. Poprvé toto označení použil americký astrolog Richard Nolle v roce 1979.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek „krvavého“ zatmění Měsíce

Související články

Výběr článků

Načítám