Hlavní obsah

Švédi jsou mladí do 37, Řekové do 50 let

Právo, kil

Jedenasedmdesát procent Evropanů si uvědomuje stárnutí evropské populace, avšak pouze dvaačtyřicet procent z nich považuje tento vývoj za alarmující. Zcela odlišně vnímají tento trend politici, kteří považují stárnutí obyvatelstva za jeden z největších problémů Evropy.

Foto: Profimedia.cz

Vnímání věku je relativní.

Článek

Vyplynulo to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr, jejichž zveřejněním Evropská komise symbolicky zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012.

„Průzkum ukázal, že lidé chtějí ve stáří zůstat aktivní. Byl bych rád, kdyby tento evropský rok věnovaný problematice aktivního stárnutí povzbudil občany, zúčastněné strany a veřejné činitele k podniknutí kroků na podporu aktivního stárnutí a v boji proti problémům spojeným se stárnutím,“ uvedl k výsledkům průzkumu László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění.

Pět oblastí průzkumu

Průzkum Eurobarometr se týká pěti oblastí: vnímání věku a starších lidí obecně; starších lidí na pracovišti; důchodu a důchodových dávek; dobrovolné práce a podpory v oblasti péče o starší občany a vytváření prostředí příznivého pro seniory.

Stáří je relativní

Průzkum ukázal, že občané různých států chápou označení „mladý“ a „starý“ odlišně: na Maltě, v Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé mladší 37 let, zatímco na Kypru a v Řecku do věku 50 let.

V průměru se domníváme, že se na nás pohlíží jako na staré těsně před dovršením 64 let věku; za již ne mladé jsme považováni po překročení hranice 41,8 roku. Vnímání věku se liší také v závislosti na pohlaví dotazovaných: například ženy se domnívají, že stáří začíná v 65 letech věku, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62 let.

Nezvyšovat důchodovou hranici

Pokud jde o práci a stárnutí, pouze jeden ze tří Evropanů souhlasí se zvýšením oficiální věkové hranice pro odchod do důchodu do roku 2030, přestože se jedná o politickou prioritu mnoha členských států.

Významnou podporu (61 %) má však myšlenka, že lidem by mělo být umožněno dále pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku. 53 % dotázaných se vyjádřilo proti uzákonění věku povinného odchodu do důchodu. I v této otázce se však názory občanů napříč Evropou výrazně liší.

Do důchodu se chodí dříve

Přestože typický důchodový věk je 65 let, v roce 2009 se odcházelo do důchodu průměrně v 61,5 roku. 42 % Evropanů se domnívá, že budou schopni vykonávat svoji současnou práci i po dosažení 65 let věku;17 % očekává, že svoji stávající práci nebudou moci vykonávat ani do 60 let.

Třetina Evropanů pak uvedla, že by rádi dále pracovali i po dosažení věku pro odchod do důchodu a pro téměř dvě třetiny dotázaných je myšlenka kombinace zaměstnání na poloviční úvazek a částečného důchodu atraktivnější než možnost úplný odchod do penze.

Úkolem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 je zvýšit povědomí obyvatel o důležité roli starších lidí ve společnosti a podpořit opatření zaměřená na vytváření lepších příležitostí pro starší lidi, aby mohli být dále aktivní.

Výběr článků

Načítám