Hlavní obsah

Superhmotné černé díry uprostřed galaxií vznikají jinak, než si astronomové mysleli

Brno

Supermasivní černé díry v centrech galaxií vznikly jinak, než si astronomové dosud mysleli. Vyplývá to z výzkumu astrofyzičky Orsolye Kovács z brněnské Masarykovy univerzity. Dosud se vědci domnívali, že tato monstra s hmotností milion až deset miliard hmotnosti našeho Slunce vznikla při kolapsu prvních hvězd.

Foto: archiv Muni/X-ray: NASA/CXC/SAO/Ákos Bogdán

Vzdálená galaxie UHZ1 byla zpočátku nalezena v infračervené oblasti Webbovým dalekohledem, přičemž pozdější pozorování z Chandry zjistilo silnou rentgenovou emisi, která s největší pravděpodobností pochází z blízkého okolí obří černé díry pohlcující hmotu

Článek

Na základě nových pozorování se ale tento scénář zdá stále nepravděpodobnější. Pro astronomy jde o základní otázku spojenou se vznikem vesmíru.

Vznik supermasivních černých děr je velkou záhadou. Kovács jednu z nich nyní objevila. A v rámci daného výzkumu vznikla domněnka, že tyto superhmotné černé díry vznikly překvapivě přímým kolapsem masivních oblaků plynu.

K těmto závěrům dospěla astrofyzička vyhodnocením a srovnáním dat z družice Chandra, která detekuje rentgenové záření v kosmu, a z vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

Brno centrem česko-slovenského kosmického průmyslu. Vyrábí nanosatelity, dalekohled i družici

Věda a školy

Data z Chandry a Jamese Webba

Nedávno byly objeveny dvě supermasivní černé díry, které vznikly v období, kdy byl vesmír mladý a jeho stáří činilo jen 500 milionů let. Za zrod vesmíru je považován tzv. velký třesk, který nastal před 13,8 miliardy let.

Objev oněch dvou obřích černých děr se podařil jen díky součinnosti družice Chandra a dalekohledu Jamese Webba.

Foto: archiv Muni

Astrofyzička Orsolya Kovács

„Obě zařízení pozorovala obří kupu galaxií Abell 2744, která funguje jako gravitační čočka zesilující světlo velmi vzdálených galaxií. Za touto čočkou objevil teleskop Jamese Webba více než 12 extrémně vzdálených galaxií,“ řekla Novinkám astrofyzička.

Astronomové, kteří vyhodnocují data získaná družicí Chandra, následně objevili ve dvou z těchto vzdálených galaxií zdroje rentgenového záření, které svědčí o přítomnosti superhmotných černých děr.

Černá díra způsobuje vzdálené galaxii „škytavku“

Věda a školy

Pohled miliardy let do minulosti

„Když se díváme do tak veliké vzdálenosti, díváme se také do minulosti a za touhle kupou vidíme galaxie tak, jak vypadaly méně než 500 milionů let po velkém třesku. Skutečnost, že některé z těchto galaxií obsahují masivní černé díry o hmotnosti 10 milionů až 100 milionů hmotností Slunce, naznačuje, že alespoň některá vesmírná monstra se již narodila s vysokou hmotností,“ uvedla Kovács, hlavní objevitelka jedné z těchto vzdálených černých děr, která působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

O svých závěrech informovala v prestižním mezinárodním vědeckém magazínu Astrophysical Journal Letters. Univerzita o tom referovala i na svém webu.

„Tento objev by se mohl stát jedním z nejvýznamnějších nálezů družice Chandra za poslední roky. Ukazuje, že hmotnost černých děr v těchto raných galaxiích je srovnatelná s celkovou hmotností jejich hvězd. Zjednodušeně řečeno to znamená, že tyto galaxie rostly kolem jejich centrálních černých děr. To je překvapující a prozrazuje nám to něco klíčového nejen o vzniku černých děr, ale i o vzniku galaxií,“ dodal astrofyzik Norbert Werner.

Identifikovali nejvzdálenější známou galaxii. Tak jasná a masivní, diví se vědci

Věda a školy

Výběr článků

Načítám