Článek
„Naše studie ukazuje konkrétní obrázek, jak mohla vypadat neandertálská komunita,“ řekl jeden z autorů, Benjamin Peter, který stejně jako Pääbo působí na Institutu Maxe Plancka v Lipsku na východě Německa.
Neandertálci a moderní lidé žili bok po boku a kopírovali od sebe nástroje
„Podle mě byli neandertálci mnohem více podobní lidem,“ dodal.
Pořád jde o „moderní“ neandertálce
Tento tým vědců, složený z velké části z odborníků působících na Institutu Maxe Plancka, zkoumal nejstarší známý rodinný klan neandrtálců. Šlo podle agentury AP o ostatky 13 osob ze dvou jeskyní v ruském Altajském kraji na Sibiři, které jsou staré asi 59 tisíc až 51 tisíc let.
Jde tedy o „moderní“ neandrtálce, jelikož tento druh jako takový žil zhruba v období před 430 tisíci až 40 tisíci lety. V této skupině, kterou vědci zkoumali, byly ostatky otce a jeho nezletilé dcery či chlapce a ženy, která byla zřejmě jeho sestřenice nebo teta.
Černá smrt, která řádila před sedmi stoletími, ovlivňuje zdraví dnešních lidí
Dřívější archeologické průzkumy ukázaly už mnoho o tom, jak neandrtálci žili, jaké používali nástroje, rovněž že to byli nomádi, že lovili bizony, jeleny, kozy, že si vyráběli šperky…
Méně je toho ale známo o jejich společenském uspořádání. K dalšímu poznání života neandrtálců pomohlo rozluštění genomu neandrtálců, za nímž stojí právě tým nového nobelisty Pääba.
Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský evoluční genetik Svante Pääbo
Nový laureát Nobelovy ceny Pääbo zkoumal i DNA jihomoravských lovců mamutů
Ze studie sibiřského klanu neandrtálců vyplynulo i to, že genetická informace, která přechází na děti od matky, byla mnohem rozmanitější než ta, kterou předává otec. Z toho badatelé usuzují, že ženy opouštěly své rodiny, aby žily jinde a plodily děti s muži z jiných klanů, zatímco muži zůstávali u své komunity.
Podle deníku El País jde o běžnou praktiku společností lovců a sběračů, která zabraňuje nemocím a sterilitě spojené s pokrevním rozmnožováním.