Článek
„Naše studie ukazuje konkrétní obrázek, jak mohla vypadat neandertálská komunita,“ řekl jeden z autorů, Benjamin Peter, který stejně jako Pääbo působí na Institutu Maxe Plancka v Lipsku na východě Německa.
„Podle mě byli neandertálci mnohem více podobní lidem,“ dodal.
Pořád jde o „moderní“ neandertálce
Tento tým vědců, složený z velké části z odborníků působících na Institutu Maxe Plancka, zkoumal nejstarší známý rodinný klan neandrtálců. Šlo podle agentury AP o ostatky 13 osob ze dvou jeskyní v ruském Altajském kraji na Sibiři, které jsou staré asi 59 tisíc až 51 tisíc let.
Jde tedy o „moderní“ neandrtálce, jelikož tento druh jako takový žil zhruba v období před 430 tisíci až 40 tisíci lety. V této skupině, kterou vědci zkoumali, byly ostatky otce a jeho nezletilé dcery či chlapce a ženy, která byla zřejmě jeho sestřenice nebo teta.
Dřívější archeologické průzkumy ukázaly už mnoho o tom, jak neandrtálci žili, jaké používali nástroje, rovněž že to byli nomádi, že lovili bizony, jeleny, kozy, že si vyráběli šperky…
Méně je toho ale známo o jejich společenském uspořádání. K dalšímu poznání života neandrtálců pomohlo rozluštění genomu neandrtálců, za nímž stojí právě tým nového nobelisty Pääba.
Ze studie sibiřského klanu neandrtálců vyplynulo i to, že genetická informace, která přechází na děti od matky, byla mnohem rozmanitější než ta, kterou předává otec. Z toho badatelé usuzují, že ženy opouštěly své rodiny, aby žily jinde a plodily děti s muži z jiných klanů, zatímco muži zůstávali u své komunity.
Podle deníku El País jde o běžnou praktiku společností lovců a sběračů, která zabraňuje nemocím a sterilitě spojené s pokrevním rozmnožováním.