Článek
Duševní pohodu považují autoři studie za základní předpoklad pro vzdělávání dětí. Poukázali na to, že běženci se musí vyrovnat se ztrátou svého předešlého způsobu života. Podle studie bude proto nezbytné na to připravit učitele.
Dva scénáře
Autoři ve studii počítají se dvěma scénáři. Podle nízkého by do Česka dorazilo 300 tisíc běženců, podle vysokého půl milionu.
MŠMT dá školám peníze na Ukrajince v dubnu. Chystá i dotace
Podle posledních informací od premiéra Petra Fialy (ODS) nicméně už teď (úterý 22. března odpoledne) platí, že z Ukrajiny do ČR od začátku ruské invaze uteklo kolem 300 tisíc lidí. Více než polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Studie přitom předpokládá, že dvě třetiny příchozích se usadí v ČR dlouhodobě.
Na dodatečné zajištění adaptačních koordinátorů, učitelů češtiny pro cizince a asistentů pedagoga na rok vyčíslili experti náklady až 2,1 miliardy.
Krátkodobě autoři práce očekávají 142 500 až 237 tisíc dětí a mladistvých ve věku do 19 let. V dlouhodobém horizontu se podle nich může počet dětí ve školkách zvýšit o 7,1 až 11,8 procenta, v základních školách o 5,1 až 8,4 procenta a ve středních o 3,4 až 5,6 procenta. Tyto výpočty nezahrnují ostatní demografický vývoj.
Některé mikroregiony nemají školního psychologa
Pro úspěšnou integraci ukrajinských žáků je podle studie důležité, aby se k nim dostala vhodná podpora a začali se co nejdříve učit česky. Experti přitom upozornili, že v ČR chybí ve školách systém psychologické pomoci.
„Panují významné regionální rozdíly v dostupnosti školních pedagogů, kteří mohou být využiti pro poskytování psychologické pomoci a vyhodnocování závažnosti případů,“ píše se ve studii.
Psycholog: Zvládnutí současné uprchlické krize může Čechům do budoucna prospět
Některé mikroregiony podle ní nemají žádného školního psychologa. Nejvíce vytíženi jsou v Libereckém, Ústeckém nebo Karlovarském kraji, a to i v pedagogicko-psychologických poradnách.
Učitelé by se proto podle studie měli proškolit tak, aby nejdřív usilovali o duševní pohodu nových žáků. Uprchlíci totiž často trpí traumatem z útěku ze své země. Dále by stát podle odborníků měl vyčlenit peníze na školní adaptační koordinátory, učitele češtiny pro cizince a nové asistenty pedagoga. Náklady na ně by mohly činit za rok asi 1,2 až 2,1 miliardy korun.
Ministerstvo chystá pro uprchlíky z Ukrajiny systém jazykových kurzů na středních školách
Na jejich potřebný počet nestačí kvalifikovaní pedagogové, studie proto doporučuje využít studentů pedagogických fakult nebo pracovníků s mládeží.
Omezení segregace
Vznik ukrajinských tříd by se podle expertů měl omezit na časově nejnutnější období a slučování skupin za účelem výuky češtiny. Počet základních škol, které cizince učí český jazyk, doporučili rozšířit ze současných 406 alespoň o 1500 až 2500. Uprchlíci by se tak mohli učit česky v každé třetí nebo druhé základní škole v ČR.
Školy hledají místa pro desítky tisíc dětí
Prioritou by v prvním půl roce měla být intenzivní výuka jazyka a postupné seznamování uprchlíků s českými žáky např. v tělocviku nebo výtvarné výchově. Pro prevenci segregace by se měl stanovit limit podílu ukrajinských žáků ve škole na 20 procent.
Přes letní prázdniny by podle autorů studie bylo vhodné v integraci pokračovat třeba na bezplatných táborech či kurzech. Školy podle expertů budou potřebovat také dodatečné peníze na pomůcky či podporu školního stravování.