Studie: Emise oxidu uhličitého ve světě letos vzrostou o 1,1 procenta

Další roční nárůst byl oznámen na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, kde se světoví lídři snaží dohodnout na snížení emisí o 43 procent do roku 2030. Podle iniciativy Global Carbon Project bude v roce 2023 do ovzduší vypuštěno 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2), což je dvakrát více než před 40 lety.

Podle vědců se zdá nevyhnutelné, že se planeta oteplí více než o 1,5 stupně Celsia, což byl cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou. Účastníci COP28 se budou muset dohodnout na rychlém snižování emisí, aby alespoň udrželi při životě méně ambiciózní cíl oteplení o dva stupně, jak uvedl hlavní autor studie Pierre Friedlingstein z britské Exeterské univerzity.

Celoplanetární oteplení na maximálně 1,5 stupně je podle studie stále ještě možné. Stát se tak ale může pouze za předpokladu masivního snížení emisí, upozornil šéf mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea.

„Zjevně nejdeme správným směrem,“ řekl Friedlingstein s tím, že v důsledku spalování fosilních paliv a výroby cementu letos uniká do atmosféry 1,17 milionu kilogramů oxidu uhličitého každou vteřinu.

V absolutních číslech se globální emise se v roce 2023 zvýší o 398 milionů tun, přičemž nárůst se odehrává na třech místech: v Číně, Indii a na obloze. Emise v Číně se oproti loňsku zvýšily o 458 milionů tun, v Indii o 233 milionů tun a emise z letecké dopravy o 145 milionů tun.

Mimo Indii a Čínu se emise naopak snížily, celkově o 419 milionů tun. Největší pokles zaznamenala Evropa, a to o 205 milionů tun, tedy osm procent. Spojené státy snížily emise o 154 milionů tun, přičemž pokles zde byl viditelný hlavně u uhlí. Emise z ropy a zemního plynu naopak mírně vzrostly.

V loňském roce emise oxidu uhličitého ve světě také celkově vzrostly, poklesly ale v Číně, jejíž ekonomika se tehdy stále potýkala s následky druhé vlny pandemie covidu-19. Letošní čtyřprocentní nárůst emisí v Číně je podobný tomu, který doprovázel hospodářské oživení v jiných částech světa v roce 2022, uvedl Friedlingstein.

Za připomenutí stojí, že např. Spojené státy, Kanada či Keňa jsou mezi 63 zeměmi, které se v úterý na klimatické konferenci COP28 přihlásily k závazku výrazně snížit emise z chladírenské techniky. Jde celosvětově o první takovou iniciativu.

Rovněž šest velkých mlékárenských společností bude brzy oznamovat, kolik vypouštějí do ovzduší metanu, což je téměř 30krát mocnější skleníkový plyn než CO2. Šest členů tzv. mlékárenské aliance proti metanu, tedy Danone, Bel Group, General Mills, Lactalis USA, Kraft Heinz a Nestlé, začnou uvádět metanové emise do poloviny příštího roku a do konce roku 2024 vypracují protimetanové akční plány.

Zároveň se již v pondělí objevila informace, že sultán Džábir, šéf klimatické konference COP28, který je zároveň šéfem státní ropné společnosti Spojených arabských emirátů, čelí novým obviněním z prosazování zájmů ropného průmyslu a popírání vědy. Dělo se tak poté, co deník The Guardian upozornil na jeho nedávné výroky o budoucnosti fosilních paliv.

Pochybnosti o konci fosilních paliv dal sultán najevo několik dní před klimatickou konferencí. V diskusi vysílané na internetu se dostal do konfliktu s bývalou zmocněnkyní OSN pro klimatické změny Mary Robinsonovou, která uvedla, že svět je v „naprosté krizi“, protože se zatím lídři nezavázali k postupnému ukončení využívání uhlí, ropy a plynu.

„Nebudu se jakýmkoli způsobem hlásit k diskusi, která je alarmistická,“ reagoval ministr průmyslu Spojených arabských emirátů a šéf místní ropné společnosti ADNOC. „Není tady žádná věda, žádný scénář, co by říkaly, že postupný konec fosilních paliv je to, čím dosáhneme 1,5 stupně,“ pokračoval Džábir v odkaze na klimatický cíl ukotvený v Pařížské dohodě z roku 2015.

Spalování fosilních paliv je hlavním motorem skleníkového efektu, který otepluje globální klima. Vědci dlouhodobě tvrdí, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat využívání těchto paliv, což je také jedno z témat konference COP28. Některé země prosazují závazek o úplném konci fosilních paliv, Evropská unie např. hovoří o potřebě skoncovat s „netlumenými“ fosilními palivy, tedy takovým spalováním, které není vyvážené novými systémy na zachycování uhlíkových emisí.

„Prosím pomozte mi, ukažte mi plán postupného ukončení fosilních paliv, který umožní udržitelný socioekonomický rozvoj, nechcete-li vrátit svět zpátky do jeskyní,“ uvedl na toto konto Džábir v rozhovoru s Robinsonovou.

Podle kritiků tím kopíroval otřepané fráze ropných a jiných společností. „Poslat nás zpátky do jeskyní je nejstarší klišé průmyslu fosilních paliv. Hraničí to s popíráním klimatické změny,“ řekl klimatolog Bill Hare, který vede výzkumný projekt Climate Analytics.

„Studium klimatické změny už po desetiletí vyznívá jasně: Musíme přestat spalovat fosilní paliva. Nedosáhne-li COP28 jejich postupného ukončení, uvrhne to další miliony zranitelných lidí do první linie klimatických změn,“ reagovala klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College.

Po konci používání těchto paliv volá také šéf OSN António Guterres. „Věda mluví jasně: Omezení oteplování na 1,5 stupně je možné jen tehdy, když nakonec přestaneme spalovat fosilní paliva. Žádné omezení. Žádné utlumení. Postupný konec,“ řekl minulý týden.

Sultán se už nicméně stihl omluvit s tím, že respektuje vědu a že byl „dezinterpretován“, píše The Guardian.

Kde se vlastně vzal onen magický údaj „1,5 stupně Celsia“, když se hovoří o stanoveném cíli oteplení od doby tzv. předindustriálního období v letech 1850 až 1900, což bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí?

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách. Vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Sdělila to v úterý ve zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí a zaznamenalo zrychlení růstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s 10 000 a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO.

Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005, na dalších čtyřech místech se v hodnocení pak umístily katastrofy způsobené počasím v letech 2011 až 2020. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a Antarktidě. Kvůli tomu se zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 mm ročně.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.