Hlavní obsah

Studentské projekty šetrné k přírodě se prosazují v praxi

Novinky,

Alternativy k běžným komerčním podnikům vymýšlejí studenti katedry environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Řada z jejich nápadů již v praxi funguje. První česká firma na sdílení aut s názvem Autonapůl obsluhuje čtyřicet vozů. K přírodě šetrné formy pohřebnictví, s nimiž se začalo v Praze Ďáblicích, už pronikají i do jiných míst republiky.

Foto: Masarykova univerzita

Studentky zabývající se alternativním pohřbíváním. V Lese vzpomínek nejsou žádné náhrobky, místo nich jsou zde vzrostlé památeční stromy – javory, lípy či třešně. Na jejich kmenech jsou umístěny jen drobné dřevěné cedulky se jmény zemřelých.

Článek

„Sdílením dnes nahradíme až 400 aut, která se nemusela vyrobit. Lidé k nám nevstupují ale jen z ekologických důvodů. Důležité pro ně je, že carsharing je ekonomičtější a pohodlnější než auto vlastnit,“ tvrdí Michal Šimoník, zakladatel firmy Autonapůl, jejímž prostřednictvím lze sdílet auta.

Se svým podnikáním začal ještě jako student. S kamarády si půjčoval jedno auto a napadlo ho napsat o tom diplomovou práci.

„Až umřu, zasaďte na mě jabloň“

Diplomovou práci využila také Blanka Dobešová. Nesla název „Až umřu, zasaďte na mě jabloň“. Dnes je členkou organizace Ke Kořenům, která spravuje Les vzpomínek, první český přírodní hřbitov, kde je možné uložit popel zemřelých ke kořenům památečních stromů.

„Moje práce postupně přerostla v první místo, kde nemusí být pozůstalí spoutáni náhrobky. Les se nám teď krásně zelená, možná i proto, že v něm bylo na pět desítek osobnějších obřadů, než jsou ty v krematoriích. Zájem o přírodní hřbitovy už je i v dalších městech,“ přiblížila Dobešová.

Kavárna s aktivistickým přesahem

Oba absolventi Masarykovy univerzity představili svoje výsledky na konferenci Proměny životního způsobu a jeho environmentálních souvislostí.

Svoji vizi zde prezentovala také Tereza Náhlíková, provozovatelka brněnské kavárny Tři ocásci: „S kamarády jsme chtěli vytvořit prostor, kde by bylo možné dostat nejen eticky vypěstované a poctivé jídlo a pití. Nechtěli jsme jen kavárnu, ale měli jsme vždy za cíl i politický a aktivistický přesah. Stali jsme se družstvem o 25 členech. Lidé, kteří tu pracují, se tak společně podílejí i na rozhodování a formují kulturní program kavárny.“

Studentské projekty se snaží převést k přírodě šetrné iniciativy do reálného života. Ve svých počátcích získávaly podporu od známých nebo skrze různé kampaně, nyní už jsou nezávislé a dále se rozvíjejí.

Související články

Hřbitov, kde se truchlí jinak

Když z cesty vedoucí od hlavní brány hřbitova v pražských Ďáblicích odbočuji se svou průvodkyní Blankou Dobešovou na pěšinku mezi vzrostlé stromy, napadne mě,...

Výběr článků

Načítám