Studentka z Chorvatska pátrá po českých předcích

Předci Edyty se totiž z Čech vystěhovali v 19. století do Chorvatska.

„Cítím, že kus mě do Česka patří. Nejde o svíčkovou nebo koprovku, ty děláme doma taky. Jde mi o lidi. Umíte komunikovat, spojit své síly při plnění často složitých věcí. Jste týmoví hráči,“ řekla Právu Edyta, kterou na univerzitě v Záhřebu čeká pátý ročník veteriny.

Nejraději by hned přestoupila do Brna, což ale není možné. Nicméně letní stáže by prý mohly vyjít.

Edyta mluví plynně česky. Samozřejmě, že jde o takovou tu chorvatskou češtinu, kterou doma používají všichni od rodičů až po bratrance a sestřenice. Trošku s ní měla ve školce potíže.

„Uměla jsem jen česky a tetám, teda učitelkám, jsem prostě neuměla vysvětlit, že se mi chce čůrat. Tak jsem se musela naučit chorvatštinu,“ dodala s úsměvem Edyta, která se chce věnovat léčbě koní. Má i vlastního. Jmenuje se Vytez, a dokonce na něm jezdí parkury.

Velkou inspirací pro Edytu je tatínek Zvonimír. Na brněnské veterině promoval v roce 1989. Věnuje se genetice a chovu hospodářských zvířat, je ředitelem Centra pro umělou inseminaci skotu ve Varaždinu. Shodou okolností je spolužákem rektora Veterinární univerzity, profesora Aloise Nečase.

Edyta se na Kliniku chorob koní dostala přes studijní program Erasmus. „Je bezprostřední a nezalekne se ničeho. Občas ji musíme trochu brzdit, ale to vůbec nevadí. Je vždy tam, kde se hodně lidí směje,“ uvedla ke studentce Zuzana Drábková z vedení kliniky.

Studentka využila stáž v Brně k tomu, aby se vydala po stopách předků. Do Chorvatska se vydali v 19. století jako mnozí jiní z Čech a Moravy, a to za situace, kdy je doma trápila neúroda a nedostatek potravin. Hlavně v oblasti Daruvaru měli možnost získat úrodnou půdu. Dodnes je tam mnoho rodin podobných Tučkovým, které dodržují tradice svých předků.

Edyta je první ze své rodiny, kdo začal hledat obce svých předků. Její devadesátiletý dědeček z maminčiny strany má takzvaný domovský list svého otce, podle něhož bydlel ve Studnici na Chrudimsku. Jmenoval se Václav Vašek a v obci skutečně ještě dnes žijí Vaškovi.

Nakolik jsou spolu provázáni, to se zatím neví. Z tatínkovy strany se v rodině nedochovalo jméno obce, z níž jeho předci pocházeli. To prý ale Edytu v dalším pátrání nezastaví.